Pfiehled mluvnice (Grammar Reference) - Oxford University Press

New Headway CZ Wordlist 25.9.2002 8:12 Stránka 61

Pfiehled mluvnice (Grammar Reference) 2

UNIT 1 1.1 âasy (Tenses) V této lekci najdete pfiíklady pfiítomného ãasu prÛbûhového a prostého, minulého ãasu prostého a dvou rÛzn˘ch zpÛsobÛ vyjádfiení budoucnosti: going to a pfiítomn˘ ãas prÛbûhov˘. V‰echny tyto slovesné tvary se objevují i v dal‰ích lekcích. Pfiítomné ãasy Lekce 2 Minulé ãasy Lekce 3 Vyjádfiení budoucnosti Lekce 5 a 9 Cílem této lekce je zopakovat to, co jiÏ zná‰. Pfiítomné ãasy He lives with his parents. She speaks three languages. I’m enjoying the course. They’re studying at university. Minul˘ ãas He went to America last year. She came to England three years ago. Vyjádfiení budoucnosti I’m going to work as an interpreter. What are you doing tonight? Pfiedpfiítomn˘ ãas They have just arrived.

DoplÀovací otázky (Questions with question words) 1 Otázky mohou zaãínat tázacím v˘razem. where when

which why

4

Otázky bez tázacích v˘razÛ (Questions with no question words) Odpovûì na tyto otázky je Yes, … nebo No, … Are you hot? Yes, I am./No, I’m not. Is she working? Yes, she is./No, she isn’t. Does he smoke? Yes, he does./No, he doesn’t. Can you swim? Yes, I can./No, I can’t.

Slovesné tvary (Form)

1.2 Otázky (Questions)

what who

3

Po what, which a whose mÛÏe následovat podstatné jméno. What size do you take? What sort of music do you like? Which coat is yours? Whose book is this? Which se pouÏívá bûÏnû, pokud se vybírá jedna z dan˘ch moÏností. Which is your husband? The blond one or the dark one? Ale toto pravidlo vÏdy neplatí. What newspaper do you read? Which How se pojí jak s pfiídavn˘m jménem, tak s pfiíslovcem. How big is his new car? How fast does it go? How se také pojí s much a many, po kter˘ch mÛÏe stát podstatné jméno. How much is this sandwich? How many brothers and sisters have you got?

how whose

Slovesné tvary, které neobsahují pomocné sloveso (Verb forms with no auxiliary verb) Kladné oznamovací vûty v pfiítomném a minulém ãase prostém a vûty kladné rozkazovací neobsahují pomocné sloveso. They live in London. He arrived yesterday. Turn left.

Where’s the station? Why are you laughing? Whose is this coat? How does she go to work? © Oxford University Press 2013

New Headway Pre-Intermediate • Grammar Reference 61


Slovesné tvary, které obsahují pomocné sloveso. (Verb forms with an auxiliary verb) 1 Otázka a zápor v pfiítomném a minulém ãase prostém a záporné rozkazovací vûty obsahují pomocné sloveso do/does/did/ don’t/doesn’t/didn’t. Do they live in London? Where does Bill come from? When did he arrive? We don’t smoke. He doesn’t speak English. She didn’t have any sisters and brothers. Don’t leave your things here. 2

Kladné oznamovací vûty, otázka a zápor v pfiítomném ãase prÛbûhovém a vazby s going to a there is/there are vyuÏívají tvarÛ slovesa b˘t: am/is/are/am not/isn’t/aren’t. Kladné vûty She is reading. They are watching a film. It’s going to rain. There is a book.

2.1 Pfiítomn˘ ãas prost˘ (Present Simple) Slovesné tvary (Form) Kladné a záporné vûty (Positive and negative) I We You They He She It

Otázka, kladná a záporná oznamovací vûta v pfiedpfiítomném ãase prostém obsahuje pomocné sloveso have/has/haven’t/hasn’t. She has just invited them for coffee. Have you met her before?

do Where does

62 New Headway Pre-Intermediate • Grammar Reference

I we you they

live?

he she it

Krátké odpovûdi (Short answers) Do you like Peter? Does she speak French?

Yes I do. No, she doesn’t.

UÏití (Use) Pfiítomn˘ ãas se pouÏívá k vyjádfiení: 1 zvyku. I get up at 7.30, Cinda smokes too much. 2

vÏdy pravdiv˘ch fakt. Vegetarians don’t eat meat. We come from Spain.

3

skuteãností, která mají dlouhodobou platnost. I live in Oxford. She works in a bank.

I haven’t studied irregular verbs this morning. He hasn’t been to Greece yet. Slovesné tvary, které obsahují zpÛsobové sloveso. (Verb forms with a modal verb) She can drive. Can she drive? She can’t drive.

near here.

Otázky (Questions)

Is she reading? What are they watching? Is it going to rain? Is there a book?

She isn’t reading. They aren’t watching a film. It isn’t going to rain. There isn’t a book.

live don’t live lives doesn’t live

Otázky

Záporné vûty

3

UNIT 2

© Oxford University Press 2013


2.2 Pfiítomn˘ ãas prÛbûhov˘ (Present Continuous)

3

naplánované budoucí akce. I’m meeting Miss Boyd at ten o’clock tomorrow. What are you doing this evening?

Slovesné tvary (Form) am/is/are + -ing (present participle – pfiíãestí pfiítomné) Kladné a záporné vûty (Positive and negative)

2.3 Pfiítomn˘ ãas prost˘ a prÛbûhov˘ (Present Simple and Present Continuous) 1

‘m (am) ‘m not

I He She It

‘s (is) isn’t

We You They

‘re (are) aren’t

✗ Hans is coming from Germany. ✓ Hans comes from Germany. ✗

working.

This is a great party. Everyone has a good time. ✓ This is a great party. Everyone is having a good time ✗ I read a book at the moment. ✓ I’m reading a book at the moment.

Otázky (Questions) am

I

is

he she it

What are

2

wearing?

we you they

Krátké odpovûdi (Short answers) Are you going?

Yes, I am./No, I’m not. NOT Yes, I’m. Is Anna working? Yes, she is./No, she isn’t. Yes, she’s.

UÏití (Use) Pfiítomn˘ prÛbûhov˘ ãas se pouÏívá k vyjádfiení: 1 ãinnosti, která právû probíhá. They’re playing football in the garden. She can’t answer the phone because she’s washing her hair. 2

Podívejte se na chybné vûty a porovnejte je se správn˘mi.

dûje, kter˘ se v souãasnosti odehrává, i kdyÏ ne právû v tomto okamÏiku. She’s studying maths at university. I’m reading a good book by Henry James.

Nûkterá slovesa se pouÏívají pouze v pfiítomném ãase prostém. Vyjadfiují stav, ne ãinnost. ✓ I like coke. ✗ I’m liking coke. Dal‰í taková slovesa jsou think, agree, understand, love.

2.4 have/have got Slovesné tvary (Form) Kladné vûty (Positive) I We You They

have ’ve got

He She

has ’s got

two sisters.

Záporné vûty (Negative) I We You They

don’t have haven’t got

He She

doesn’t have hasn’t got

any money.




Otázky (Questions) I we you they

Do

Does

4

Have have a car?

he she

Has

Otázky (Questions)

I we you they

got a car?

he she

Krátké odpovûdi (Short answers)

Do you have a camera?

Yes, I do./No, I don’t.

Have you got a camera?

Yes, I have./No, I haven’t.

UNIT 3

StaÏené tvary (’ve a ’s) uÏíváme u slovesa have got, ale staÏené tvary neuÏíváme u slovesa have. I’ve got a sister. I have a sister. NOT I’ve a sister.

3.1 Minul˘ ãas prost˘ (Past Simple)

UÏití (Use) 1

2

Pravopis a v˘slovnost (Spelling and Pronunciation)

Have a have got znamenají totéÏ, tj. nûco vlastnit. Have got je neformální a hodnû se pouÏívá v hovorové fieãi, ale ne v písemném projevu. Have you got a light? The Prime Minister has a meeting with the President today. V americké angliãtinû je have + do/don’t/does/doesn’t mnohem bûÏnûj‰í: I don’t have any .../Do you have…? Have a have got vyjadfiují, Ïe nûkdo nûco vlastní.

1

2

I have I’ve got She has She‘s got

a new car. three children. blond hair.

He has He‘s got 3

Pokud have ve spojení s podstatn˘m jménem vyjadfiuje ãinnost nebo návyk, have tvofií otázku a zápor pomocí do/does/don’t/doesn’t. Have got se v tûchto pfiípadech neuÏívá. Porovnejte tyto vûty. ✗ I’ve got a shower in the morning. ✓ I have a shower in the morning. ✗ What time have you got lunch? ✓ What time do you have lunch? ✗ He has never got milk in his coffee. ✓ He never has milk in his coffee.


V minulém ãase se got témûfi neuÏívá. Mnohem bûÏnûj‰í je uÏití had (v kladné oznamovací vûtû), have ve spojení s did (v otázce) a s didn’t (v záporné oznamovací vûtû). I had a bicycle when I was young. My parents had a lot of books in the house. Did you have a nice weekend? I didn’t have any money when I was a student.

3

4

5

Pravidelné sloveso bûÏnû pfiibírá koncovku -ed. worked started JestliÏe sloveso konãí na -e, pfiibírá pouze -d. lived loved JestliÏe jednoslabiãné sloveso konãí v písmu na jednu samohlásku a souhlásku, zdvojujeme tuto souhlásku a pfiidáme -ed. stopped planned I nûkterá dvouslabiãná slovesa zdvojují koncovou souhlásku: travelled regretted JestliÏe sloveso konãí v písmu na souhlásku a -y, mûníme toto -y na -i a pfiidáme -ed. studied carried ALE played Nepravidelná slovesa mají pro minul˘ ãas zvlá‰tní tvar. Jejich pfiehled je uveden na stranû 107. Koncovka -ed se vyslovuje jako /t/, /d/ nebo /Id/. Jako /t/ po vyslovované neznûlé souhlásce, tj. /p, k, f, T, s, S, Í/: stopped,



worked, laughed, dressed, washed, watched. Jako /d/ po vyslovované znûlé souhlásce, tj. po v‰ech zb˘vajících souhláskách kromû /d/ a po samohláskách: lived, killed, judged, listened, carried, played, tried. Jako /Id/ po vyslovovan˘ch souhláskách /t/ a /d/: wanted, needed.

2

V‰imni si urãení ãasu, která se pojí s uÏíváním minulého ãasu prostého. last year. last month. I did it five years ago. yesterday morning. in 1985.


3.2 Minul˘ ãas prÛbûhov˘ (Past Continuous)

Tvar minulého ãasu je ve v‰ech osobách obou ãísel stejn˘.


Kladné vûty (Positive) I He/She/It We/You/They

was/were + -ing (pfiíãestí pfiítomné – present participle) Kladné a záporné vûty (Positive and negative)

finished arrived went

yesterday.

Záporné vûty (Negative) Záporné vûty v minulém ãase se tvofií u plnov˘znamov˘ch sloves pomocí didn’t: He walk ed . He didn’t walk

She finish ed . When did she finish

were weren’t (were not)

she/you/they/etc.

Yes, I did. No, it didn’t.

were

we you they

Were you working yesterday? Was she studying when you arrived?

working.

doing?

Krátké odpovûdi (Short answers) Yes, I was./ Yes, we were. No, she wasn’t.

UÏití (Use) 1

UÏití (Use) Minul˘ ãas vyjadfiuje dûje nebo ãinnosti, které byly ukonãeny v minulosti. We played tennis last Sunday. I worked in London from 1994 to 1999. John left two minutes ago.

I he/she/it

Zji‰Èovací otázky (Yes/No questions)

arrive?

Krátké odpovûdi Short answers

was What

?

Did you go to work yesterday? Did it rain last night?

1

We You They

DoplÀovací otázky (Questions)

Otázky (Questions) Otázky v minulém ãase se tvofií u plnov˘znamov˘ch sloves pomocí did.

Zji‰Èovací otázky (Questions)

was wasn’t (was not)

.

I didn’t He/She/It arrive yesterday. (did not) We/You/They

When did

I He/She/It

2

Minul˘ ãas prÛbûhov˘ vyjadfiuje ãinnosti nebo dûje, které trvají po urãitou dobu v minulosti. I met her while I was living in Paris. You were making a lot of noise last night. What were you doing? Vyjadfiuje dûj nebo ãinnost, které zaãaly dfiíve neÏ dûj, kter˘ je vyjádfien minul˘m ãasem prost˘m.




3

She was making coffee when we arrived. When I phoned Simon, he was having dinner. Vyjadfiuje probíhající dûje nebo ãinnosti, které zaãaly pfied ãasov˘m okamÏikem v minulosti a budou pravdûpodobnû pokraãovat i po nûm. When I woke up this morning, the sun was shining. What were you doing at 8.00 last night?

3.3 Minul˘ ãas prost˘ a prÛbûhov˘ (Past Simple and Past Continuous) 1

Minul˘ ãas vyjadfiuje minulé dûje jako jednorázové a ukonãené. I did my homework last night. ‘What did you do yesterday evening?’ ‘I watched TV.’

2

Minul˘ ãas prÛbûhov˘ dává minul˘m ãinnostem, které mohou b˘t pfieru‰eny, rozmûr ãasu a trvání. ‘What were you doing at 8.00?’ ‘I was watching TV.’ I was doing my homework when Jane arrived.

3

4

KdyÏ vypravujeme pfiíbûh, minul˘ ãas prÛbûhov˘ mÛÏe slouÏit k popisu scenérie a minul˘ ãas prost˘ k vyprávûní dûje. It was a beautiful day. The sun was shining and the birds were singing, so we decided to go for a picnic. We put everything in the car … Otázky, které jsou uvedeny v rámeãku, se vztahují k rÛzn˘m ãasov˘m obdobím. Minul˘ ãas prÛbûhov˘ se ptá na ãinnosti, které probíhaly pfiedtím, a minul˘ ãas prost˘ se ptá na ãinnosti, které probíhaly potom. What were you doing when it started to rain? We were playing tennis. What did you do when it started to rain? We went home.


3.4 PfiedloÏky ve v˘razech urãení ãasu (Prepositions in time expressions) at at six o’clock at midnight at Christmas at the weekend at the beginning of a year at the end of month on on Saturday on Monday morning on Christmas Day on January 18 on weekdays on holiday/honeymoon in in the morning/ /afternoon/evening in December in summer in 1995 in two weeks’ time

no preposition today yesterday tomorrow the day after tomorrow the day before yesterday last night last week two weeks ago next month yesterday evening tomorrow evening this evening tonight

in a minute in her free time

UNIT 4 4.1 ZpÛsoby vyjádfiení mnoÏství Poãitatelná a nepoãitatelná podstatná jména 1 Je dÛleÏité pochopit rozdíl mezi poãitateln˘mi a nepoãitateln˘mi podstatn˘mi jmény. Poãitatelná podst. jména

Nepoãitatelná podst. jména

a cup a girl an apple an egg a pound

water sugar milk music money



MÛÏeme fiíct: three cups, two girls, ten pounds, protoÏe je mÛÏeme poãítat. Ale nemÛÏeme fiíct two waters, three musics, one money, protoÏe je nemÛÏeme poãítat. 2 Poãitatelná podst. jména tvofií jednotné i mnoÏné ãíslo. This cup is full. These cups are empty. Nepoãitatelná podst. jména jsou jen v jednotném ãísle. The water is cold. The weather was terrible.

2

Mnoho (a lot/lots of ) 1

2

Mnoho (much and many ) 1

2

Much uÏíváme s podst. jmény nepoãitateln˘mi v otázce a záporné vûtû. How much money have you got? There isn’t much milk left. Many uÏíváme s podst. jmény poãitateln˘mi v otázce a záporné vûtû. How many people were at the party? I didn’t take many photos on holiday.

2

3

4

Some uÏíváme v kladn˘ch oznamovacích vûtách. I’d like some sugar. Any uÏíváme v otázkách a záporn˘ch vûtách. Is there any sugar in this tea? Have you got any brothers and sisters? We don’t have any washing-up liquid. I didn’t buy any apples. Some uÏíváme v otázkách, které jsou Ïádostí nebo nabídkou. Can I have some cake? Would you like some tea? Stejná pravidla se t˘kají sloÏenin, jako jsou someone, anything, anybody, somewhere atd. I’ve got something for you. Hello? Is anybody here? There isn’t anywhere to go in my town.

Nûkolik a trochu (A few and a little ) 1

A few uÏíváme s podstatn˘mi jmény poãitateln˘mi. There are a few cigarettes left, but not many.

A lot/lots of uÏíváme s poãitateln˘mi i nepoãit. jmény. There’s a lot of butter. I’ve got lots of friends. A lot/lots of uÏíváme také v otázce a záporné vûtû. Are there lots of tourists in your country? There isn’t a lot of butter, but there’s enough.

4.2 âlen neurãit˘ a urãit˘ (Articles – a/an and the ) 1

Neurãit˘ ãlen a nebo an uÏíváme ve spojení s poãitateln˘mi podstatn˘mi jmény v jednotném ãísle, hovofiíme-li o vûci, osobû nebo my‰lence poprvé. We have a cat and a dog. There’s a supermarket in Adam Street.

2

Urãit˘ ãlen the uÏíváme ve spojení s poãitateln˘mi a nepoãitateln˘mi podstatn˘mi jmény v jednotném i mnoÏném ãísle, pokud je mluvãímu i posluchaãi vûc, osoba nebo my‰lenka jiÏ známa. We have a cat and a dog. The cat is old, but the dog is just a puppy. I’m going to the supermarket. Do you want anything? (We both know which supermarket.)

Nûjak˘ a/nebo Ïádn˘ (some and any ) 1

A little uÏíváme s podstatn˘mi jmény nepoãitateln˘mi. Can you give me a little help?

Neurãit˘ ãlen (Indefinite article) Neurãit˘ ãlen se uÏívá: 1 se zamûstnáním. I’m a teacher. She‘s an architect. 2 s v˘razy oznaãujícími mnoÏství. a pair of a little a couple of a few 3 ve zvoláních ve vazbû what + poãitatelné jméno. What a lovely day! What a pity!




Urãit˘ ãlen (Definite article) Urãit˘ ãlen se uÏívá: 1 ve spojení se jmény mofií, fiek a názvy hotelÛ, hospod, divadel, muzeí a novin. the Atlantic the British Museum The Times the Ritz 2 pokud se jedná o vûc ãi osobu jedineãnou. the sun the Queen the Government 3 ve spojení se 3. stupnûm pfiídavn˘ch jmen. He’s the richest man in the world. Jane‘s the oldest in the class. Bezãlennost (No article) Îádn˘ ãlen neuÏíváme: 1 ve spojení s podstatn˘mi jmény v mnoÏném ãísle a nepoãitateln˘mi podstatn˘mi jmény, kdyÏ je chápeme obecnû. I like potatoes. Milk is good for you. 2 ve spojení se jmény zemí, mûst, ulic, leti‰È, nádraÏí, hor a s názvy jazykÛ, ãasopisÛ a jídel. I had lunch with John. I bought Cosmopolitan at Paddington Station. 3 ve spojení pfiedloÏky s nûkter˘mi místy a dopravními prostfiedky.

UNIT 5 5.1 Slovesné vzorce 1 (Verb patterns 1) Zde jsou uvedeny ãtyfii slovesné vzorce. Na stranû 109 je pfiehled slovesn˘ch vzorcÛ. 1 Sloveso + infinitiv s to They want to buy a new car. I’d like to go abroad. 2 Sloveso + sloveso konãící na -ing (=pfiíãestí pfiítomné) Everyone loves going to parties. He finished reading his book. 3 Sloveso + sloveso konãící na -ing nebo + infinitiv s to (bez zmûny v˘znamu) It began to rain/raining. I continued to work/working in the library. 4 Sloveso + pfiedloÏka + sloveso konãící na -ing We’re thinking of moving house. I’m looking forward to having more free time.

5.2 like doing a would like to do 1

at home in/to bed at/to work at/to school/university by bus by plane by car by train on foot

4

She goes to work by bus. I was at home yesterday evening. ve zvoláních ve vazbû what + nepoãitatelné jméno. What beautiful weather! What loud music! Ve frázi go home (jít domÛ) není ãlen, ani pfiedloÏka. I went home early. NOT I went to home.

2

Like/love doing (= rád/hroznû rád dûlat) znamená, Ïe nûco bûÏnû dûláme rádi, tj. zev‰eobecÀujeme. I like working as a teacher. = I am a teacher and I enjoy it. I love dancing. = This is one of my hobbies. Would like/love to do znamená, Ïe nûãemu dáváme pfiednost právû teì nebo v pfiesnû danou dobu. I’d like to be a teacher. = When I grow up, I want to be a teacher. Thank you. I’d love to dance. = We’re at a disco. I’m pleased that you asked me.

Otázky Would you like to dance? Would you like to come for a walk?

Krátké odpovûdi Yes, I would./ Yes, I’d love to. Yes, I would./ No, thank you.

No, I wouldn’t není bûÏné, protoÏe je to povaÏováno za nezdvofiilé.




5.3 will

going to

Slovesné tvary (Forms)


will + infinitiv bez to Will je pomocné sloveso zpÛsobové (modal auxiliary). Na stranû 74 tohoto Pfiehledu je obecné úvodní pouãení o tûchto slovesech. Tvary slovesa will jsou stejné ve v‰ech osobách.

am/is/are + going + infinitiv s to

Kladné a záporné vûty (Positive and negative) I He/She/It We/You/They

’ll (will) won’t

come. help you. invite Tom.

I

’m (am) ’m not

He/She/It

’s (is) isn’t

We/You/They

’re (are) aren’t

he/you/they

help me? When

Otázky Will you help me?

going to work.


Otázky (Questions) When will

Kladné a záporné vûty (Positive and negative)

Krátké odpovûdi Yes, I will.

No, I won’t není bûÏné a je povaÏováno za nezdvofiilé. Znamená to: ‘I don’t want to help you.’ MÛÏeme zdvofiile odmítnout: ‘I’m afraid I can’t.’

UÏití (Use) Will se pouÏívá: 1 k vyjádfiení budoucího zámûru nebo rozhodnutí, které je uãinûno v okamÏiku promluvy. ‘It’s Jane’s birthday.’ ‘Is it? I’ll buy her some flowers.’ I’ll give you my phone number. ‘Which do you want? The blue or the red?’ ‘I’ll take the red, thank you.’ 2 k vyjádfiení nabídky. I’ll carry your suitcase. We’ll do the washing up. Dal‰í zpÛsoby uÏití will jsou probrány v Lekci 9.

am

I

is

He/She/It

are

We/You/They

going to arrive?

Otázky Krátké odpovûdi Are they going to get married?

Yes, they are./ No, they aren’t.

UÏití (Use) Going to se uÏívá: 1 k vyjádfiení budoucích zámûrÛ, rozhodnutí nebo plánÛ, které jsou uãinûny pfied okamÏikem promluvy. How long are they going to stay in Rome? She isn’t going to have a birthday party. K vyjádfiení plánu ãi programu, zvlá‰tû se slovesy go a come, lze stejnû uÏívat pfiít. ãas prÛbûhov˘. She’s coming on Friday. I’m going home early tonight. 2 k vyjádfiení nûãeho, co se v budoucnosti stane na základû toho, co si teì (v pfiítomnosti) uvûdomujeme, co vidíme ãi cítíme. Look at the clouds! It’s going to rain. Watch out! That box is going to fall. will or going to? Porovnejte uÏití will a going to v násled. vûtách. I’m going to make a chicken casserole for dinner. (I decided this morning and bought everything for it.) What shall I cook for dinner? Er… I know! I’ll make chicken casserole! That’s a good idea! (I decided at the moment of speaking.) © Oxford University Press 2013



UNIT 6 6.1 What … like? Vûtné vzorce (Form) what + to be + podmût (subject) + like?

What

’s (is) your teacher are his parents was your holiday were the beaches

like?

She’s very patient. They’re very kind. Wonderful. We swam a lot. OK, but some were dirty.

V odpovûdi nepouÏíváme like. She’s patient. NOT She’s like patient.

UÏití (Use) What … like? znamená: „Popi‰ mi nûkoho nebo nûco. ¤ekni mi o nich. Já o nich nic nevím.“ Like je v této otázce pfiedloÏkou, ne slovesem: ‘What’s Jim like?’ (= Jak˘ je Jim?) ‘He’s intelligent and kind, and he’s got lovely blue eyes.’ Like je v následující vûtû slovesem: ‘What does Jim like?’ (= Co má Jim rád?/Co se Jimovi líbí?) ‘He likes motorbikes and playing tennis.’ How’s your mother? je otázka, kterou se ptáme na matãino zdraví. Neptáme se na popis matky. ‘How’s your mother?’ ‘She’s very well, thank you.’

6.2 2. a 3. stupeÀ pfiídavn˘ch jmen (Comparative and superlative adjectives) Tvary (Form) 1

Prostuduj si tabulku. 2. stupeÀ

3. stupeÀ

Jednoslabiãná adjektiva

cheap small *big

cheaper smaller *bigger

cheapest smallest *biggest

Adjektiva konãící na -y

funny early heavy

funnier earlier heavier

funniest earliest heaviest

Dvou- ãi víceslabiãná adjektiva

careful boring expensive interesting

more careful more boring more expensive more interesting

most careful most boring most expensive most interesting

Nepravidelná adjektiva

far good bad

further better worse

furthest best worst




* Jednoslabiãná adjektiva, která konãí v písmu na jednu samohlásku a jednu souhlásku, tuto souhlásku zdvojují: hot/hotter/hottest, fat/fatter/fattest. 2 Than se ãasto uÏívá po pfiídavném jménu ve 2. stupni. I’m younger than Barbara. Barbara’s more intelligent than Sarah. Much ãasto stává pfied pfiídavn˘m jménem ve 2. stupni a zdÛrazÀuje ho. She’s much nicer than her sister. (= mnohem milej‰í neÏ) Is Tokyo much more modern than London? 3 The se uÏívá u pfiídavn˘ch jmen ve 3. stupni. He’s the funniest boy in the class. Which is the tallest building in the world?

UÏití (Use) 1

2

3

4

5

6

2. stupeÀ pfiídavn˘ch jmen uÏíváme, abychom srovnali jednu osobu, vûc nebo ãinnost s jinou. She’s taller than me. London’s more expensive than Rome. 3. stupeÀ pfiídavn˘ch jmen uÏíváme, abychom porovnali nûkoho nebo nûco s celkem. She’s the tallest in the class. It’s the most expensive hotel in the world. Vazba as … as poukazuje na to, Ïe dvû vûci ãi osoby si jsou podobné nebo totoÏné. Tato vazba se pojí s 1. stupnûm pfiídavného jména. Jim’s as tall as Peter. I’m as worried as you are. Vazba not as/so … as poukazuje na to, Ïe dvû vûci ãi osoby si nejsou podobné nebo totoÏné. Tato vazba se pojí s 1. stupnûm pfiídavného jména. She isn’t as tall as her mother. My car wasn’t so expensive as yours. Slova jako really, very, so a such se ãasto pojí s 1. stupnûm pfiídavného jména. V‰imni si jejich postavení pfied pfiídavn˘m jménem. It is really beautiful. It was very nice. Her room is always so messy. ALE Prague’s such an expensive city. Po slovese look stojí pfiídavné jméno, aãkoliv se do ãe‰tiny pfiekládá jako pfiíslovce. She looks miserable. (= vypadá bídnû)




2

UNIT 7 7.1 Pfiedpfiítomn˘ ãas Slovesné tvary (Form) have/has + -ed (pfiíãestí minulé – past participle) Pfiíãestí minulé pravideln˘ch sloves konãí na -ed. Pfiíãestí minulé bûÏnû uÏívan˘ch nepravideln˘ch sloves je uvedeno na stranû 107.

3

Kladné a záporné vûty (Positive and negative) I We/You/They

’ve (have) haven’t

He/She/It

’s (has) hasn’t

worked in a factory.

Zji‰Èovací otázky (Questions) Have

I we/you/they

Has

he/she/it

been to the United States?

Otázky Have you been to Egypt? Has she ever written poetry?

Krátké odpovûdi Yes, I/we have. No, I/we haven’t. Yes, she has. No, she hasn’t.

V krátk˘ch odpovûdích nelze pouÏít I’ve, they’ve, he’s, atd. Yes, I have NOT Yes, I’ve Yes, we have NOT Yes, we’ve.

UÏití (Use) 1

Pfiedpfiítomn˘ ãas zahrnuje dobu od souãasnosti smûrem do minulosti a vyjadfiuje, co se stalo nedávno. âinnost ãi dûj se staly v minulé dobû, která není pfiesnû urãena. I’ve met a lot of famous people. (before now) She has won awards. (in her life) She’s written twenty books. (up to now) Dûj nebo ãinnost mohou pokraãovat aÏ do souãasnosti, velmi ãasto i do budoucnosti. She’s lived here for twenty years. (she still lives here)


4

Pfiedpfiítomn˘ ãas vyjadfiuje zku‰enost jako souãást nûãího Ïivota. I’ve travelled a lot in Africa. They’ve lived all over the world. V tomto pfiípadû se ãasto pouÏívají ever a never. Have you ever been in a car crash? My mother has never flown in a plane. Pfiedpfiítomn˘ ãas vyjadfiuje dûj nebo stav, kter˘ zaãal v minulosti a pokraãuje aÏ do souãasnosti. I’ve known Alice for six years. How long have you worked as a teacher? V‰imni si, Ïe pro tento pfiípad bûÏnû uÏíváme ãasová urãení for a since. For uÏíváme ve spojení s ãasov˘m obdobím. Since uÏíváme, je-li dán urãit˘ zaãátek dûje. We’ve lived here for two years. (a period of time) I’ve had a beard since I left the army. (a point in time) Podívej se, jak se for a since pfiekládají do ãe‰tiny. Îijeme tady uÏ dva roky. (Ïádná pfiedloÏka!) Mám vousy od té doby, co jsem ode‰el z armády. V mnoha jazycích se v tomto pfiípadû uÏívá pfiítomn˘ ãas. Ale v angliãtinû fiíkáme: Peter has been a teacher for ten years. NOT Peter is a teacher for ten years. Pfiedpfiítomn˘ ãas vyjadfiuje dûj, kter˘ zaãal v minulosti a sv˘mi následky zasahuje nûjak do souãasnosti. âasto jde o dûj, kter˘ se odehrál nedávno. I’ve lost my wallet. (I haven’t got it now.) The taxi’s arrived. (It’s outside the door now.) Has the postman been? (Are there any letters for me?)



V tomto pfiípadû se uÏívají bûÏnû pfiíslovce just, already a yet. Yet se pouÏívá v otázkách a záporn˘ch vûtách. She’s just had some good news. I’ve already had breakfast. Has the postman been yet? It’s 11.00 and she hasn’t got up yet.

2

7.2 Pfiedpfiítomn˘ a minul˘ ãas prost˘ (Present Perfect and Past Simple) 1

Uvûdom si rozdíly mezi minul˘m a pfiedpfiítomn˘m ãasem prost˘m. Past Simple 1 Minul˘ ãas vyjadfiuje dûj, kter˘ se stal v urãitou dobu v minulosti. He died in 1882. She got married when she was 22. Tento dûj byl v minulosti ukonãen. I lived in Paris for a year (but not now). 2 Urãení ãasu + minul˘ ãas in 1999. last week. I did it two months ago. on March 22. for two years. V‰imni si, jak pfiekládáme pfied dvûma roky: two years ago NOT before two years Present Perfect 1 Pfiedpfiítomn˘ ãas vyjadfiuje dûj, kter˘ se stal v minulosti v dobû, která není pfiesnû urãena. She has won awards. She’s written twenty books. Dûj nebo ãinnost mohou pokraãovat aÏ do souãasnosti. She’s lived there for twenty years. (and she still does) 2 Urãení ãasu + pfiedpfiítomn˘ ãas for twenty years. I’ve worked here since 1995. since I left school. We’ve never been to America.

Srovnej tyto vûty. ✗ ✓

I’ve broken my leg last year. I broke my leg last year.

✗ ✓

He works as a musician all his life. He has worked as a musician all his life.

✗ ✓

When have you been to Greece? When did you go to Greece?

✗ ✓

How long do you have your car? How long have you had your car? How long have you been here? NOT For how long have you been here?

UNIT 8 8.1 have to Slovesné tvary (Form) has/have + to + infinitive Kladné a záporné vûty (Positive and negative) I/we You/They

have don’t have

He/She It

has doesn’t have

to

work hard.

Otázky (Questions) Do

I/we you/they

Does

he/she it

have to

Otázky Do you have to wear a uniform? Does he have to go now? 1

work hard?

Krátké odpovûdi Yes, I/we do. No, he doesn’t.

Minul˘ ãas od have to je had to. Otázka a záporná vûta se tvofií pomocí did a didn’t. I had to get up early this morning. Why did you have to work last weekend? They liked the hotel because they didn’t have to do any cooking.




2

Slovesné tvary pro have got to + infinitiv jsou stejné jako v pfiípadû have got + podstatné jméno. Podívej se na stranu 63.

4

UÏití (Use) 1

2

Have to vyjadfiuje závazek ãi nutnost, která je zpÛsobena vnûj‰ími okolnostmi – napfi. zákony, ‰kolním nebo pracovním fiádem, nûjakou autoritou (nadfiízen˘m) atd. You have to have a driving licence if you want to drive a car. (= musí‰/te mít ...) (That’s the law.) I have to start work at 8.00. (= musím zaãít …) (My company says I must.) The doctor says I have to do more exercise. Don’t/doesn’t have to znamená, Ïe tuto povinnost nemáme (tj. není to nutné). You don’t have to do the washing-up. I’ve got a diswasher. (= Nemusí‰/te um˘vat nádobí.) She doesn’t have to work on Monday. It’s her day off. (= nemusí pracovat …)

8.2 Úvod ke zpÛsobov˘m slovesÛm pomocn˘m (Introduction to modal auxiliary verbs) Toto jsou pomocná slovesa zpÛsobová. Objevují se v rÛzn˘ch lekcích uãebnice Headway. could should

might will

8.3 should Slovesné tvary (Form) should + infinitiv bez to Tvar should je ve v‰ech osobách stejn˘. Kladné a záporné vûty (Positive and negative) I He We They

should do more exercise. /S@d/ shouldn’t tell lies. /SUdnt/

= Mûla bych více cviãit. = Nemûli bychom lhát.

Zji‰Èovací otázky (Questions)


can shall

5

Zápor se tvofií pfiidáním n’t ke slovesu. Na rozdíl od ostatních sloves nepouÏívají don’t/doesn’t. I wouldn’t like to be a teacher. (= Nechtûl/a bych b˘t) You mustn’t steal. (= Nesmí‰/te) She needn’t stay here. (= Nemusí) He can’t/cannot swim. (= Neumí) Will not = won’t /w@Unt/ It won’t rain tomorrow. (= nebude pr‰et) Tyto tvary zpÛsobov˘ch sloves se vût‰inou vztahují jak k pfiítomnosti, tak k budoucnosti. Pro minul˘ ãas mají nûkterá zpÛsobová slovesa (can) dal‰í tvar (could). I could swim when I was three.

must would

Mají nûkolik spoleãn˘ch rysÛ: 1 Pojí se vÏdy s dal‰ím slovesem, které má tvar infinitivu bez to. She can drive. I must get my hair cut. 2 Otázku netvofií pomocí do/does. Can she sing? Should I go home now? 3 Jejich tvar je stejn˘ ve v‰ech osobách. Ve 3. osobû jednotného ãísla nepfiibírají koncovku -s. He can dance very well. She should try harder. It will rain soon.


Should

I/she they

Do you think Otázky

see a doctor? I/he we

should see a doctor? Krátké odpovûdi

Should I phone home? Yes, you should. /SUd/ Should I buy a No, you shouldn’t. Mercedes Benz?

UÏití (Use) Should pouÏíváme, abychom vyjádfiili, co si mluvãí myslí, Ïe je správné nebo nejlep‰í (u)dûlat. Vyjadfiuje nafiízení, doporuãení, nebo radu. I should do more work. (This is my opinion.) You should do more work. (I’m telling you what I think.) Do you think we should stop here? (I’m asking you for your opinion.) © Oxford University Press 2013


Shouldn’t vyjadfiuje doporuãení a radu t˘kající se toho, co by se nemûlo (u)dûlat. You shouldn’t sit so close to the TV. It’s bad for your eyes. Should vyjadfiuje názor mluvãího, proto je ãasto uvozen vûtami I think nebo I don’t think. I think politicians should listen more. I don’t think people should get married until they’re 21.

UNIT 9 9.1 Vedlej‰í vûty ãasové (Time clauses) 1

2

8.4 must

when while as soon as after before until


Po tûchto spojovacích v˘razech se obvykle nepouÏívá „budoucí ãas“. K vyjádfiení budoucnosti se zde pouÏívá pfiítomn˘ ãas. When I get home, I’ll … While we’re away, … As soon as I hear from you, … Wait here until I get back.

must + infinitiv bez to Tvary slovesa must jsou stejné ve v‰ech osobách. Kladné a záporné vûty (Positive and negative) I He/She We They/You

must try harder. (=musím) /m@st/ mustn’t steal (=nesmíme) /mVsnt/

âe‰tí studenti ãasto nesprávnû uÏívají will ve vedlej‰ích vûtách ãasov˘ch. When I will get home, I will give you a ring.

They needn’t study. (=nemusí) Otázky, ve kter˘ch se pouÏívá must, nejsou tak bûÏné jako otázky s have to. Otázky

Krátké odpovûdi

Must I take exams? Yes, you must. /mVst/ Do I have to take exams? Yes, you do. /du:/

UÏití (Use) 1

2

3

Podívej se na toto souvûtí. I’ll give her a ring when I get home. Zavolám ji, aÏ pfiijedu domÛ. Skládá se ze dvou vût: z vûty hlavní I’ll give her a ring a vûty vedlej‰í when I get home. Na zaãátku vedlej‰ích vût mohou b˘t tyto spojovací v˘razy:

Must vyjadfiuje závazek ãi nutnost, která „vychází“ z mluvãího (je dána jeho stanoviskem). I must get my hair cut. (I think this is necessary.) ProtoÏe must vyjadfiuje stanovisko mluvãího, mûlo by se zváÏit, kdy je vhodné pouÏít You must … . Vyznívá velmi autoritativnû a panovaãnû. You must help me. (I am giving you an order.) V tomto pfiípadû je mnohem vhodnûj‰í fiíct: Could you help me? You must … mÛÏe také vyjádfiit vfielé doporuãení. You must see the Monet exhibition. It’s wonderful. You must give me a ring when you‘re next in town.

9.2 will Slovesné tvary (Form) Slovesné tvary will jsou uvedeny na stranû 69.

UÏití (Use) 1

2

Will vyjadfiuje rozhodnutí nebo zámûr, které jsou uãinûny v okamÏiku promluvy. Give me your case. I’ll carry it for you. Will také vyjadfiuje, Ïe jsme si nûãím v budoucnosti jisti. Mluvãí si myslí: „Toto se urãitû v budoucnosti stane.” Manchester will win the cup. Tomorrow’s weather will be warm and sunny. Tento pfiípad se dá chápat jako neutrální zpÛsob vyjádfiení budoucnosti, aniÏ bychom vyjadfiovali zámûr, plán ãi subjektivní hodnocení.




9.3 Podmínkové vûty s podmínkou skuteãnou (typ 1) (First conditional)

UNIT 10

Vûtné vzorce (Form)

10.1 Slovesné vzorce 2 (Verb patterns 2)

if + Present Simple, will + infinitive without to Do ãe‰tiny se toto if pfiekládá jako jestliÏe, -li, kdyÏ.

Slovesné vzorce byly jiÏ probírány v Lekci 5. Na stranû 109 je pfiehled slovesn˘ch vzorcÛ.

Kladné a záporné vûty (Positive and negative)

If

I work hard, I she has time, she ’ll (will) we don’t hurry, we won’t you’re late, I

pass my exam. buy a new car. be late. wait for you.

1

2

DoplÀovací otázky (Questions) What Where

will

you do she go

if

Otázky Will you go to university if you pass your exams? If we look after the planet, will we survive?

you don’t pass? she can’t find a job?

3

Krátké odpovûdi Yes, I will. No, I won’t. Yes, we will. No, we won’t.

Vedlej‰í podmínková vûta if … mÛÏe stát na zaãátku ãi konci souvûtí. JestliÏe stojí na zaãátku, pí‰eme za ní ãárku. JestliÏe stojí na konci, na rozdíl od ãe‰tiny pfied ní nepí‰eme ãárku. If I work hard, I’ll pass my exams. I’ll pass my exams if I work hard.

10.2 used to used + to + infinitiv Tvar used to je stejn˘ ve v‰ech osobách. Kladné a záporné vûty (Positive and negative) I She We They

UÏití (Use) 1

1

2

Sloveso + infinitiv s to They managed to escape. I try to visit somewhere new. We decided to go abroad. go + sloveso konãící na -ing, které se t˘ká rÛzn˘ch sportÛ a ãinností Let’s go skiing. We went dancing. Sloveso + nûkdo (pfiedmûtov˘ pád) + infinitiv bez to My teacher made me work hard. My parents let me go out when I want.

used to didn’t use to

smoke. like cooking.

Podmínkové vûty Typu 1 vyjadfiují reálnou/ skuteãnou podmínku a pravdûpodobn˘ v˘sledek v budoucnosti. If my cheque comes, I’ll buy us all a meal. You’ll get wet if you don’t take an umbrella. What’ll happen to the environment if we don‘t look after it?


V angliãtinû se ve vedlej‰í vûtû podmínkové pro vyjádfiení budoucnosti uÏívá pfiítomn˘ ãas. If it rains … NOT If it will rain … If I work hard … NOT If I will work hard … If vyjadfiuje, Ïe je moÏné, Ïe se nûco stane. When vyjadfiuje, co si mluvãí myslí, Ïe se urãitû stane. If I find your book, I’ll send it to you. When I get home, I’ll have a bath.

1


What did you use to do? Otázky Did you use to smoke a lot?

2

Krátké odpovûdi Yes, I did./ No, I didn’t.

Used to se v otázce ãasto nepouÏívá. Dává se pfiednost otázce v minulém ãase prostém, na kterou se odpovídá pomocí used to. Where did you go on holiday when you were young? – We used to go camping in France. Pfiíslovce never se ãasto pojí s used to. I never used to watch TV. © Oxford University Press 2013


3

Je tfieba si dát pozor na rozdíl ve v˘znamu mezi to use (= pouÏít, napfi. I use a knife to cut an apple.) a used to (do) (=ãasto jsem v minulosti dûlal/dûlával jsem). Li‰í se také ve v˘slovnosti. to use /ju:z/ used to /ju:st@/ nebo /ju:stu/

UÏití (Use) Used to se uÏívá: 1 k vyjádfiení opakování dûje v minulosti. He used to play football every Saturday, but now he doesn‘t. (=Hrával fotbal …) 2 k vyjádfiení stavu v minulosti. They used to be happy together, but now they fight all the time. (=B˘vali spolu ‰Èastní …)

Nûkteré jazyky vyjadfiují úãel v pfiekladu pomocí vazby pro (for) + infinitiv. For se ale v angliãtinû neuÏívá. I came here to learn English. NOT I came here for to learn English. I came here for learn English. 2

3

10.3 used to a minul˘ ãas prost˘ (Past Simple) 1

2

Minul˘ ãas prost˘ mÛÏe také vyjádfiit opakování dûje ãi stavu v minulosti. He played football every Sunday when he was a boy. They were happy together when they were first married. K vyjádfiení dûje, kter˘ se stal v minulosti jen jednou, se pouÏívá pouze minul˘ ãas prost˘. We used to go to France every summer, but once, in 1987, we went to Greece. Last night I drank champagne. Used to nemá protûj‰ek v pfiítomném ãase. Abychom vyjádfiili opakování dûje a stavu v pfiítomnosti, uÏíváme pfiítomn˘ ãas prost˘. She lives in New York. She sometimes comes to London on business.

10.4 Infinitivy (Infinitives) 1

Infinitivy bûÏnû uÏíváme k vyjádfiení úãelu. Odpovídají na otázku Proã…? Toto uÏití je v angliãtinû velmi bûÏné. I’m learning English to get a good job. She‘s saving her money to buy a car. I‘m going to Scotland to visit my parents.

4

Infinitivy uÏíváme i po nûkter˘ch pfiídavn˘ch jménech. I’m

pleased surprised

to see you.

It’s

hard important impossible

to learn Chinese.

Infinitivy se uÏívají také po tázacích v˘razech who, what, where, how atd. Can you tell me how to get to the station? I don’t know who to speak to. Show me what to do. Infinitivy se pouÏívají i po sloÏeninách something, nothing, nowhere, anybody atd. Have something to eat! I’ve got nothing to do. There‘s nowhere to hide. Is there anyone to talk to?

UNIT 11 11.1 Trpn˘ rod (The Passive) Slovesné tvary (Form) am/is/are was/were has/have been will be

+ -ed (pfiíãestí minulé = past participle)

Pfiíãestí minulé pravideln˘ch sloves konãí na -ed. Pfiíãestí minulé nepravideln˘ch sloves se tvofií nepravidelnû a je uvedeno na stranû 107. Pfiítomn˘ ãas (Present) Kladné a záporné vûty (Positive and negative) English is spoken all over the world. Renault cars are made in France. My children aren’t helped with their homework. Coffee isn’t grown in England. © Oxford University Press 2013



Minul˘ ãas vyjadfiuje dûj ukonãen˘ v minulosti. America was discovered by Christopher Columbus. Pfiedpfiítomn˘ ãas vyjadfiuje dûj, kter˘ zaãal v minulosti a pokraãuje aÏ do souãasnosti. Diet Coke has been made since 1982.

Otázky (Question) Where is rice grown? Are cars made in your country? Minul˘ ãas (Past) Kladné a záporné vûty (Positive and negative) My car was stolen last night. The animals were frightened by a loud noise. He wasn’t injured in the accident. The thieves weren’t seen by anyone.

2

Otázky (Question) How was the window broken? Were the plants watered last night?

V trpném rodû existuje infinitiv (to be + -ed). Stává po zpÛsobov˘ch slovesech (be + -ed) a tûch slovesech, které se pojí s infinitivem (to be + -ed). Driving should be banned in city centres. The house is going to be knocked down.

Pfiedpfiítomn˘ ãas (Present perfect) Kladné a záporné vûty (Positive and negative) I’ve been robbed! Diet Coke has been made since 1982. They haven’t been invited to the party.

UÏití (Use) 1

Otázky (Question) How many times have you been hurt playing footbal? Has my car been repaired?

Object Active Shakespeare wrote Hamlet . Passive Hamlet was written by Shakespeare.

will

Subject

Kladné a záporné vûty (Positive and negative) 10,000 cars will be produced next year. The cars won’t be sold in the UK. Otázky (Question) Will the children be sent to a new school? Otázky a krátké odpovûdi Are cars made in your country? Were the plants watered last night? Has my car been repaired? Will these cars be produced next year?

Pfiedmût slovesa v ãinném rodû (Hamlet) se stává podmûtem slovesa v trpném rodû. V‰imni si, Ïe u slovesa v trpném rodû je ãinitel dûje uvozen pfiedloÏkou by.

Yes, they are. No, they aren’t. Yes, they were. No, they weren’t. Yes, it has. No, it hasn’t. Yes, they will. No, they won’t.

1 Pravidla pro pouÏívání ãasÛ v trpném rodû jsou stejná jako v ãinném rodû. Pfiítomn˘ ãas vyjadfiuje pravidelnou ãinnost ãi návyk. My car is serviced regularly.


2

Vûty v ãinném a trpném rodû nevyjadfiují totéÏ. ZáleÏí na tom, co nás více zajímá. Hamlet was written in 1600. (Více nás zajímá Hamlet.) Shakespeare wrote comedies, histories and tragedies. (Více nás zajímá Shakespeare.) Nûkterá slovesa, napfi. give, send, show, se pojí se dvûma pfiedmûty, které oznaãují osobu (me) a vûc (a book). She gave me a book for my birthday. Podmûtem trpné vûty se v angliãtinû bûÏnû stává osoba, nikoli vûc, coÏ v ãe‰tinû není vÛbec moÏné. I was given a book for my birthday. She was sent the information by post. You’ll be shown where to sit.



UNIT 12 12.1 Podmínkové vûty s podmínkou neskuteãnou (typ 2) (Second conditional) Vûtné vzorce (Form) if + Past Simple, would + infinitive without to Do ãe‰tiny se toto if pfiekládá jako kdyby. Would je pomocné sloveso zpÛsobové. Na stranû 74 je úvod k problematice tûchto sloves. Tvar slovesa would je stejn˘ ve v‰ech osobách. Kladné a záporné vûty (Positive and negative)

If

I had more money, I she knew the answer, she we lived in Russia, we I didn’thave so many debts, I

’d (would) wouldn’t

buy a CD player. tell us. soon learn Russian. have to work so hard.

DoplÀovací otázky (Questions) What would Which countries

you do you go to

Otázky Would you travel round the world? If they had the money, would they buy a new car?

if

you had a year off? you travelled round the world?

Krátké odpovûdi Yes, I would./No, I wouldn’t. Yes, they would./No, they wouldn’t.

1 Vedlej‰í vûta podmínková mÛÏe stát na konci nebo zaãátku souvûtí. Stojí-li na zaãátku, pí‰eme za ní ãárku. Stojí-li aÏ za vûtou hlavní, ãárku pfied ní nepí‰eme. If I had more time, I’d help. Kdybych mûl více ãasu, pomohl bych. I’d help if I had more time. Pomohl bych, kdybych mûl více ãasu. 2 Ve vedlej‰í vûtû podmínkové se ãasto uÏívá were místo was. If I were you, I’d go to bed. (= Kdybych byl na tvém místû, … ) If he were cleverer, he’d know he was making a mistake.

UÏití (Use) Podmínkové souvûtí typu 2 uÏíváme, abychom vyjádfiili neskuteãnou nebo málo pravdûpodobnou podmínku a její pravdûpodobn˘ v˘sledek v pfiítomnosti a budoucnosti. Tato podmínka je neskuteãná, protoÏe se li‰í od skuteãností, které známe. VÏdy mÛÏeme fiíct: ‘Ale … .’ If I were the Prime Minister, I’d increase tax for rich people. (But I’m not Prime Minister.) If I lived in a big house, I’d have a party. (But I live in a small house.) What would you do if you saw a ghost? (But I don‘t expect that you will see a ghost). © Oxford University Press 2013



1 UÏití tvaru minulého ãasu (If I were/lived/ saw/had) a would neznamená, Ïe mluvíme o minulosti. Obû podmínková souvûtí typu 1 (s podmínkou skuteãnou) a typu 2 (s podmínkou neskuteãnou) se vztahují k pfiítomnosti a budoucnosti. Tvary minulého ãasu uÏíváme, abychom ukázali, Ïe „toto je nûco jiného neÏ skuteãnost”. If I win the tennis match, I’ll be happy. (I think I have a good chance.) If I won a thousand pounds, I‘d … (But I don‘t think I will.) 2 Ve vedlej‰í vûtû podmínkové neuÏíváme would. If the weather was nice … NOT If the weather would be nice … If I had more money … NOT If I would have more money …

12.2 might Slovesné tvary (Form) might + infinitive without to Might je pomocné sloveso zpÛsobové. Na stranû 74 je úvod k problematice tûchto sloves. Tvar slovesa might je stejn˘ ve v‰ech osobách. Kladné a záporné vûty (Positive and negative) I He It We

might might not

go to the party. be late. rain tomorrow. go out for a meal tonight.

Otázky (Question) Otázky tvofiené pfiehozením slovosledu slovesa might a podmûtu Might you…? (tj. inverzí) nejsou obvyklé. Místo toho se velmi ãasto uÏívá otázka: Do you think … + will …? Otázky a krátké odpovûdi Do you think

you’ll get here on time? it’ll rain? they’ll come to our party?

Otázky a krátké odpovûdi Do you think he’ll come? Do you think it’ll rain?

He might. It might.

UÏití (Use) 1

2

Might vyjadfiuje moÏnost ãi pochybnost v budoucnosti. Je v˘znamov˘m opakem will, pomocí kterého mluvãí, dle svého názoru, vyjadfiuje jistotu v budoucnosti. England will win the match. (I am sure they will.) England might win the match. (It’s possible, but I don’t know.) Podívej se, jak je moÏné pfiekládat toto might do ãe‰tiny: mohla by, tfieba, snad. Anglie by mohla vyhrát ten zápas. V‰imni si, Ïe v tûchto záporn˘ch vûtách je vyjádfiena také moÏnost ãi pochybnost. It might not rain this afternoon. I don’t think it’ll rain this afternoon.




2

UNIT 13 13.1 Pfiedpfiítomn˘ ãas prÛbûhov˘ (Present Perfect Continuous) Slovesné tvary (Form) has/have + been + -ing (pfiíãestí pfiítomné – present participle) Kladné a záporné vûty (Positive and negative) I/We You/They

’ve (have) haven’t

He/She It

’s (has) hasn’t

been working. 3

Otázky (Question) How long

have

I/we you/they

has

he/she/it

Otázky Have you been running? Has he been shopping?

been working?

Krátké odpovûdi Yes, I have./ No, I haven’t. Yes, he has./ No, he hasn’t.

UÏití (Use) Pfiedpfiítomn˘ ãas prÛbûhov˘ se uÏívá: 1 k vyjádfiení dûje nebo ãinnosti, které zaãaly v minulosti a pokraãují aÏ do pfiítomnosti. We’ve been waiting here for hours! It’s been raining here for days. 2 k popisu ãinnosti, která má své následky v pfiítomnosti. I’m hot because I’ve been running. I haven’t got any money because I’ve been shopping.

1

Nûkdy je jen mal˘ ãi není Ïádn˘ rozdíl v uÏívání pfiedpfiítomného ãasu prostého a prÛbûhového. How long have you worked here? How long have you been working here?

4

V‰imni si, Ïe nûkterá slovesa ve svém v˘znamu nesou rys del‰ího trvání, napfi. wait, work, learn, travel, play. Tato slovesa se pojí s pfiedpfiítomn˘m ãasem prÛbûhov˘m. I’ve been playing tennis since I was a boy. Naopak nûkterá slovesa ve svém v˘znamu nenesou rys del‰ího trvání, napfi. find, start, buy, die, lose, break, stop, a proto se málokdy pouÏívají v pfiedpfiítomném ãase prÛbûhovém. I’ve bought a new dress. My cat has died. My radio’s broken. Slovesa, která vyjadfiují stav, napfi. like, love, know, a have, které vyjadfiuje vlastnictví, netvofií pfiedpfiítomn˘ ãas prÛbûhov˘. We’ve known each other for a few weeks. NOT We’ve been knowing each other for a few weeks. How long have you had your car? NOT How long have you been having your car? Pfiedpfiítomn˘ ãas prost˘ pojímá dûj jako ukonãen˘. Proto jestliÏe je ve vûtû udáno mnoÏství nebo poãet, uÏívá se pfiedpfiítomn˘ ãas prost˘. I’ve written three letters today. NOT I’ve been writing three letters today.

UNIT 14 14.1 Pfiedminul˘ ãas prost˘ (Past Perfect) Slovesné tvary (Form) had + -ed (past participle = pfiíãestí minulé) Pfiíãestí minulé pravideln˘ch sloves konãí na -ed. Pfiíãestí minulá bûÏn˘ch nepravideln˘ch sloves jsou na stranû 107. Kladné a záporné vûty (Positive and negative) I/He/She/It ’d (had) arrived before 10.00. We/You/They hadn’t




Otázky (Question) Had

I he/she/it we/you/they

Krátké odpovûdi left?

Yes, he had. No, they hadn’t.

UÏití (Use) Pfiedminul˘ ãas uÏíváme, abychom vyjádfiili dûj v minulosti, kter˘ nastal pfied jin˘m dûjem v minulosti. Action 2

Action 1

When I got home, John had cooked the meal.

will ‘I’ll mend it for you.’

would She said that she would mend it for me.

can ‘I can swim.’

could She said she could swim.

V‰imni si uÏití say/tell! Say + (that) She said (that) they were happy together. (¤ekla, Ïe jsou spolu ‰Èastní.) Tell + person (that) He told me (that) he loved Mary. ¤ekl mi, Ïe Marii miluje.

Srovnej uÏití minulého a pfiedminulého ãasu prostého v následujících vûtách. When I got home, John cooked a meal. (First I got home, then John cooked a meal.) When I got home, John had cooked a meal. (John cooked a meal before I got home.)

14.2 Nepfiímá fieã (Reported statements) Slovesné tvary (Form) BûÏnû uÏívané pravidlo je, Ïe je-li ve vûtû hlavní ãas minul˘, posouváme slovesn˘ tvar ve vedlej‰í vûtû „o jeden stupeÀ nazpût do minulosti“. Pfiímá fieã (=Direct speech)

Nepfiímá fieã (=Reported Speech)

Present Past ‘I love you.’ He said he loved me. ‘I am going out now.’ Ann said she was going out. Present perfect ‘We’ve met before.’

Past Perfect She said they’d met before.

Past simple ‘We met in 1987.’

Past Perfect He said they’d met in 1987.

