Richard David Bach Jonathan Livingston Racek

Download PDF
44 downloads 116385 Views 135KB Size Report
Comment
Richard David Bach. Jonathan Livingston Racek. Napsal Richard Bach, 1970. Přeložil Zdeněk Hron, 1984. Ilustroval Karel Demel, 1984. Vydala Lyra Pragensis  ...
-1-

Richard David Bach Jonathan Livingston Racek

Napsal Richard Bach, 1970 Prelozil Zdenek Hron, 1984 Ilustroval Karel Demel, 1984 Vydala Lyra Pragensis, 1992 Prepsal Jakub Vra na, 1998

Tento preklad prednesli na po diu Lyry Pragensis Jirı Hana k, Karel Hlus icka, Otomar Krejca ml. a Vladimır Matejcek. Hudbu Zdenka S ikoly hra li Josef Svejkovsky, trubka a Va clav Martin Sykora, flútna. Nastudoval rezisúr Petr Adler. Po osmi letech v novúm nastudova nı podle scúna re a v rezii Frantis ka S pergra ucinkovali Michal Pavlata, Jan Potmes il, Jirı Prager a Ondrej Vetchy.

Ve novanı Skutecnúmu Jonathanu Rackovi, ktery zije v kazdúm z na s. R.B.

-2-

Z ivot Nabıranırychlosti Rozednilo se a svezı slunce zlatepableskovalo po mırnezvlnenúm mori. Mıli od brehu cerila vodu ryba rska loů a vzduchem se nesl krik svola vajıcı Hejno k snıdani; nakonec se tisıc rack˚ slútlo a vs ichni se zacali rva t o kusy potravy, pricemz nevynechali jediny uskok, jak napa lit druhúho. Zacınal dals ı perny den. Ale daleko odtud, uplnesa m nad lodı i pobrezım, trúnoval Jonathan Livingston Racek. Ve vys ce [triceti stop|deseti metr˚] spustil nozicky s plovoucı bla nou, zvedl zoba cek a cely se vypnul, aby udrzel krıdla v bolestiveprohnutú krivce. Ta krivka umoznovala lútat tak pomalu, az mu vıtr zacal s eptat do tva re a more se pod nım zastavilo. Primhouril oci soustredenım, zadrzel dech a s na mahou prohnul krıdla o dals ı – jediny – [palec|centimetr]. Vtom se mu rozcepyrilo perı, ztratil rychlost a zacal se propadat. Rackovú, jak jistevıte, nikdy nelútajı trhanea nikdy neztra cejı rychlost. Ztratit rychlost ve vzduchu, to je pro nevelika hanba a ostuda. Ale Jonathan Livingston Racek se nestydel, radeji znovu rozepjal krıdla v tú nezvykle ostrú krivce ” a znovu ztra cel rychlost a propadal se jako ka men. Nebyl to zkra tka obycejny pta k. Vets ina rack˚ se ani nesnazı naucit vıc nez za kladnı prvky lúta nı. Stacı jim vedet, jak se majı odlepit od brehu, popadnout neco k jıdlu a fr! zpa tky. Vets inerack˚ totiz neza lezı na lúta nı, ale na jıdle. Nas emu rackovi vs ak s lo predevs ım o lúta nı, a ne o jıdlo. Jonathan Livingston Racek nejradeji ze vs eho lútal. Pritom si uvedomil, ze mu jeho zp˚sob uvazova nı neprina s ı mezi ostatnımi pta ky za dnou zvla s tnı oblibu. Prece i ta ta s ma mou kroutili hlavami, ze jejich Jonathan nedela od ra na do vecera nic jinúho, nez pora d dokola zkous ı nızky klouzavy let. A mel co objevovat! Nemohl naprıklad pochopit, jak je moznú, ze pri letu nad vodou ve vys ce mens ı nez polovicnı rozpetı krıdel vydrzı ve vzduchu dúle a nemusı se tolik nama hat. Klouzavy let v takovúm prıpadenekoncil obvyklym zuchnutım do vody; mısto toho za nım nozicky, pevne aerodynamicky pritisknutú k telu, zanecha valy dlouhou s irokou stopu. A kdyz zacal podobneprista vat i na brehu a vyora val stopu do pısku, rodice uz zacınali byt zoufalı. Proc to, Jonathane, dela s ?ťvycıtala mu maminka. Nem˚zes byt jako vs ichni ostatnı? Copak Je to tak tezkú prenechat prızemnı lúta nı pelika n˚m nebo albatros˚m? Proc nejıs , Jonathane? VzdyŽjsi kost a k˚ze!ť Mneto nevadı, ma mo. Mnezajıma jen jedinú: chci si vyzkous et, co vs echno ve vzduchu doka zu. Chci to prostevedet.ť Podıvej, Jonathane,ťdomlouval mu otec po dobrúm. Blızı se zima. Ryba rska loů se objevı jednou za uhersky rok a ryby zijıcı na povrchu se sta hnou do hlubin. Kdyz uz chces necemu prijıt na kloub, tak se, prosım te, zajımej o potravu a nauc se ji sha net. Ja proti tvúmu lúta nı nic nema m, ale klouzavúho letu se nenajıs , to si zapis za us i. Pamatuj si, ze lúta s proto, aby sis sehnal neco do zoba ku.ť Jonathan poslus neprikyvl. Nekolik dnı se snazil byt jako ostatnı ” snazil se doopravdy, kricel a pral se jako vs ichni rackovú, kterı se kolem lodı a na brezı pota peli za odpadky z ryby a kousky chleba. Jenze to mu v˚bec nes lo. K nicemu to nevede, pomyslel si a schva lneupustil obtızneulovenou ancovicku; vyhladovely stary racek, ktery se za nım rozehnal, ji bez recı popadl. Kdybych se rads i ucil lútat! VzdyŽnezna m skoro nic! A za chvıli uz Jonathan zase lútal sa m, daleko nad morem. Ucil se, byl s Žastny. Zacal rychlostı a za tyden toho o nı vedel vıc nez nejrychlejs ı ze vs ech rack˚. Ze vs ech sil ma val krıdly a z vys ky [tisıc stop|tri sta metr˚] se vrhl do bleskovúho stremhlavúho letu k vlna m ” a hned poznal, proc se rackovú do stremhlavúho letu nepous tejı. Behem s esti vterin nabral rychlost [sedmdesa ti mil|sto deseti kilometr˚] za hodinu, a pri takovú rychlosti uz krıdla ztra cejı stabilitu. Periodicky se to opakovalo. AŽse snazil, jak chtel a vyda val ze sebe doslova vs echno, pri vysokú rychlosti ztra cel kontrolu nad letem. Nejdrıv vzestup do [tisıce stop|trı set metr˚]. Nejdrıv plnou parou vpred, a pak se s ma vajıcımi krıdly vrhnout stremhlav k zemi. Levú krıdlo mu pokazdú vyletelo nahoru a cely byl prudce strzen doleva; chtel si pomoct pravym krıdlem, ale ten pohyb ho srazil rovnou do propasti: rotoval kolem vlastnı osy a padal. Tomu strzenı se nedoka zal ubra nit. Zkous el to desetkra t za sebou, ale pokazdú, jakmile dosa hl [sedmdesa timılovú|stodesetikilometrovú] rychlosti, ho najednou cosi popadlo jak chuma cek perı a srazilo ho to do more. Nakonec ho jednou, kdyz cekal, az z neho okape voda, napadlo, ze vtip bude v tom, aby pri vysokú rychlosti udrzel krıdla v nehybnú poloze ” nabrat [padesa tku|osmdesa tku], a pak uz nema vnout. Zkusil to znovu z vys ky [dvou tisıc stop|s esti set metr˚], stremhlav dol˚, prımo po hlave, s krıdly

-3roztazenymi a nehybnymi od chvıle, kdy prekrocil rychlost [padesa ti mil|osmdesa ti kilometr˚]. Vyzadovalo to nesmırnou na mahu, ale nakonec se to povedlo. Behem deseti vterin se rıtil [devadesa tkou|sto padesa tkou]. Jonathan vytvoril svetovy rekord rack˚! Na vavrınech ale usnout nestacil. Ve chvıli, kdy zacal vypınat krıdla, presnev okamziku, kdy zmenil jejich uhel, byl zase strzen do starúho nes testı, katastrofa ho pri [devadesa timılovú|stopadesa tikilometrovú] rychlosti zasa hla naplno jako traskavina. Jonathan ve vzduchu doslova explodoval a byl vrzen proti morskú hladine, tvrdú jako cihlova zeů . Kdyz se probral, byla uz hluboka tma a on byl zmıta n vlnami, oza renymi mesıcnım prısvitem. Mısto krıdel mel orvanú olovenú placky, ale nejvıce pociŽoval tızi pa du v za dech. Hlavou mu blesklo polovedomú pra nı, aby ho ta tıze pomalu sta hla na dno, aby mel vs echno za sebou. Kdyz se nad nım hladina uz túmer zavrela, zaslechl ve svúm nitru nezna my hlas. Neda se nic delat. Jsem jenom racek a doka zu jen to, k cemu jsem byl stvoren. Kdybych byl na sveteod toho, abych pris el na kloub lúta nı, musel bych se narodit s radarem v hlave. Kdybych byl od toho, abych lútal rychle, musel bych mıt kra tka krıdla jako sokol a mısto ryb bych jedl mys i. Ta ta mel pravdu. Musım s tım bla znenım prestat. Musım se vra tit k Hejnu a byt ra d, ze jsem aspon obycejny racek, ktery toho moc neumı. Hlas zmlkl a Jonathan mu dal za pravdu. Racek ma v noci sedet na brehu a ja budu ode dnes ka norma lnı, na mou dus i. Bude to tak leps ı pro vs echny. S na mahou se odlepil od temnú hladiny, rozletel se k zemi a jes tesi liboval, ze se naucil aspon lútat nızko a s minima lnı na mahou. To prece nejde, napadlo ho. S tım se musım rozloucit a na vs echno, co jsem se naucil, musım zapomenout. Jsem racek jako kazdy jiny a nic vıc, takze musım letet, jako lútajı rackovú. S na mahou se vys plhal do vys ky [sta stop|triceti metr˚], ma val usilovneji krıdly a vlekl se k pobrezı. Jakmile se rozhodl, ze bude radovym prıslus nıkem Hejna, hned se mu ulevilo. Uz ho za dna sıla nebude honit do ucenı, uz ho nebude ohrozovat za dnú riziko ani katastrofa. A bylo docela prıjemnú prestat myslet a jen si letetmou ke svetl˚m pobrezı. Ale poc kat! Vzdyéje tma. Znovu se zdes eneozval ten duty hlas. Racek nikdy neleta potmř! Ale Jonathan ho preslechl. Je to moc hezkú, blesklo mu hlavou. Mesıc a svetla se mihotajı po hladine, takovú malú maja ky uprostred noci, vs ude klid a mır– Okamzitedol˚! Racek nikdy nelúta potme! Kdybys byl na sveteod toho, abys lútal potme, musel bys mıt sovı oci! Musel bys mıt v hlaveradar! Mel bys kra tka krıdla jako sokol! V tú chvıli se ve tmea [sto stop|tricet metr˚] nad hladinou Jonathanu Livingstonovi Rackovi rozsvıtilo. Najednou bylo po predsevzetıch i po bolesti. Kra tka krıdla. Kra tka krıdla jako sokol! Nic jinúho to nechce! Ze mi to ale trvalo! Chce to jen takova mrnava kridúlka, stacı, kdyz pritisknu krıdla k telu a poletım jen na koncıch letek! Kra tka krıdla! Vznesl se [dva tisıce stop|s est set metr˚] nad temnú more, a aniz pomyslil na moznú selha nı a smrt, pritiskl krıdla pevnek telu, do vetru nechal trcet jen uzkú uhlazenú cepele letek a vrhl se stremhlav dol˚. Vıtr mu bura cel v hlavejako rev nejakú prıs ery. [Sedmdesa t mil za hodinu, devadesa t, sto dvacet|Sto deset kilometr˚ za hodinu, sto padesa t, dveste] a jes tevıc. Napetı v krıdlech bylo pri [stoctyricetimılovú|dvestedvacetikilometrovú] rychlosti skoro nizs ı nez predtım pri [sedmdesa timılovú|stodesetikilometrovú] a stacilo nepatrnepohnout konecky letek, aby ze stremhlavúho pa du pres el do klouzavúho letu nad hladinou. Pripadal si jako s eda delova koule zalita mesıcnım svetlem. Oci mel privrenú jako dveca rky, aby je chra nil pred vetrem, ale byl s Žastny. [Sto ctyricet mil|Dve stedvacet kilometr˚] za hodinu ” a zvla da to! A kdybych se vznesl do vys ky [pet tisıc stop|patna ct set metr˚], to by teprve bylo– Ten ba jecny prudky vıtr smetl vs echna predsevzetı, jimiz se pred chvilkou zabyval. Porus il slib, ktery dal sa m sobe, a prece necıtil za dnou vinu. Takovú sliby platı jen pro racky, kterı se smirujı s obycejnymi vecmi. Kdo se dopracoval k necemu mimora dnúmu, nema podobnych za vazk˚ zapotrebı. Slunce jes teani nevys lo a Jonathan uz trúnoval. Z vys ky [pet tisıc stop|patna ct set metr˚] vypadaly ryba rskú lodejako nepatrnú cernú tecky na modrú vodea hejno pachtıcı se za snıdanı pripomınalo krouzıcı mracno mala tnych mol˚. Byl nazivu a trochu se chvel radostı i hrdostı, ze prema ha vlastnı strach. Pritiskl krıdla k telu, rozepjal pouze kra tkú prohnutú letky a vrhl se stremhlav do more. Po [ctyrech tisıcıch stopa ch|dvana cti stech metrech] dosa hl vrcholnú rychlosti a vzduch se zmenil v kompaktnı bubnujıcı zvukovou stenu, proti nız uz nemohl letet rychleji. Letel kolmo dol˚ rychlostı [dvestectrna ct mil|tri sta ctyricet ctyri kilometr˚] za hodinu. Polkl napra zdno, jakmile mu blesklo hlavou, ze kdyby se mu v túto rychlosti uvolnila krıdla, roztrhalo by ho to na milio n kousk˚. Jenomze v rychlosti cıtil sılu, radost a cirou kra su. [V tisıci stopa ch|Ve trı stech metrech] zacal pomalu rozpınat krıdla. Konecky letek se v tom stras núm vichru chvely a cuchaly, loů s hejnem rack˚ rostly prımo pred nım jako meteor.

-4Nedoka zal zastavit, vzdyŽv túhle rychlosti neumel jes teani zata cet. Sra zka ale znamena okamzitou smrt. Zavrel tedy oci. Toho ra na se stalo, ze Jonathan Livingston Racek proletel stredem Hejna shroma zdenúho k snıdani; rıtil se se zavrenyma ocima rychlostı [dvestectrna ct mil|tri sta ctyricet ctyri kilometr˚] za hodinu a kolem neho se rozlúhalo svis tenı vetru a perı. Racek s testeny se na nej tentokra t usma l a nikomu se nic nestalo. Jes tekdyz mu zoba cek mıril zase rovnou do nebe, rıtil se [stos edesa tkou|dvestes edesa tkou]. Kdyz letel obycejnou [dvacıtkou|tricıtkou] a mohl konecneuvolnit krıdla, loů byla zase jen jako kousek chleba na hladinev hloubce [ctyr tisıc stop|dvana cti set metr˚]. To je prece naprosty triumf! Nejvys s ı rychlost! Racek dosa hl rychlosti [dvou set c trna cti mil|trı set c tyriceti kilometru] za hodinu! To bylo prolomenı vs ech bariúr, nejslavnejs ı okamzik v dejina ch Hejna a v tú chvıli zacala pro Jonathana Racka nova úra. Zrovna letel na opus tenú mısto, kde trúnoval stremhlavy let z vys ky [osmi tisıc stop|dvou tisıc ctyr set metr˚], a okamzitese rozhodl, ze prijde na to, jak pri vysokú rychlosti zata cet. Zjistil, ze pri vysokú rychlosti na hladkú zatocenı stacı nepatrny pohyb jedinúho púra. Predtım si ovs em na vlastnı k˚zi vyzkous el, ze stacı pohnout jes tejednım a okamzitezacne rotovat jako strela z pus ky– Tak se Jonathan stal prvnım leteckúm akrobatem mezi racky. Toho dne mu nezbyl cas na hovory s ostatnımi racky, protoze lútal jes tedlouho po setmenı a objevil premet, pomaly vykrut, prudky vykrut, obra cenou vyvrtku, obra ceny prekrut a brzdenı.

Vyhos te nız hejna Kdyz se Jonathan Racek vra til k hejnu nocujıcımu na pobrezı, byla uz da vno noc. Unavou se mu tocila hlava, ale samou radostı si pred prista nım dal jes tejeden premet a kopany vykrut. Az uslys ı o tom velkúm prevratu, pomyslel si, urcitebudou ska kat nads enım. Teů bude aspon pro co zıt! Mısto ucouranúho pendlova nı mezi ryba rskymi lodemi a pobrezım bude mıt zivot konecnesmysl! Vyhrabeme se z tuposti a najdeme sami sebe, budou z na s tvorovú plnı dokonalosti, inteligence a znalostı. Konecnem˚zeme byt svobodnı! Muzeme se nauc it letat! Videl pred sebou skvelou a za rivou budoucnost. Kdyz prista l, rackovú sedeli shroma zdeni v Rade. Bylo videt, ze tam sedı uz nejakou dobu. A ona na nej opravdu cekali! Jonathane Livingstone Racku, postav se doprostred!ťZ hlasu stars ıho znel nejprısnejs ı urednı to n. Postavit se doprostred mohlo znamenat jedinú: nejhlubs ı zahanbenı nebo krajnı zneuctenı! Kv˚li poctebyvali doprostred povola va ni vyhradnevedcovú Hejna. Uz vım, blesklo mu hlavou, to bude kv˚li tú snıdani, urcitevideli ten Prevratny krok! Ale ja o pocty nestojım. Netouzım po tom, abych se stal v˚dcem. Chci se se vs emi podelit o svú poznatky, uka zat jim obzory, kterú se pred na mi otvırajı. Pak vstoupil doprostred kruhu. Jonathane Livingstone Racku,ťoslovil ho Stars ı. ” Postav se doprostred kruhu, aŽtevs ichni rackovú vidı!ť Bylo mu, jako by ho nekdo pras til klackem do hlavy. Nozicky se pod nım tra sly, krıdla se najezila a v us ıch mu zacalo hucet. Coze? Ma tu sta t na hanbe? To nenı moznú! A co Prevrat? Oni to necha pou! Vs ichni se mylı! Mylı! – za bezohlednost a nezodpovednost,ťhrmel slavnostnı hlas, ktera se neslucuje s d˚stojnostı a tradicı vs ech rack˚– ť Byt postaven na pranyr uprostred shroma zdenych rack˚ znamenalo, ze bude vyvrzen ze spolecnosti a vypovezen na opus tenú Vzda lenú utesy. – jednoho dne, Jonathane Livingstone Racku, pozna s , ze neodpovednost se nevypla cı. Zivot je nezna mo a nepoznatelno; stacı, kdyz vıme, ze ma me na svetejıst a zıt co nejdúle.ť Racek Radenikdy neodmlouva , ale Jonathan pozvedl hlas: Jaka pak neodpovednost, bratri? Zna te snad odpovednejs ıho racka, nez je ten, ktery objevuje a na sleduje smysl a vys s ı cıle zivota? Tisıc let jsme se honili za rybımi hlavami, ale teů konecnema me proc zıt ” ucit se, objevovat, byt svobodnı! Dejte mi poslednı prılezitost, dovolte, abych va m predvedl, co jsem objevil– ť Jako by mluvil do kamene. Bratrstvı mezi na mi pominulo,ťzaskrehotalo Hejno jednohlasnea jakoby na povel ho vs ichni prestali poslouchat a obra tili se k nemu za dy.

Samota Jonathan racek zil od toho dne sa m, ale zato doletel pekny kus cesty za Vzda lenú utesy. Netra pilo ho samota, ale spıs to, ze ostatnı rackovú odmıtli sla vu lúta nı, ktera se jim nabızela ” odmıtali proste otevrıt oci a videt.

-5Dennese naucil neco novúho. Zjistil, ze pri bleskovúm stremhlavúm letu doka ze ulovit vza cnou a chutnou rybu, ktera zije deset stop pod hladinou: nebyl uz odka za n na ryba rskú lodeani na nabobtnaly chleba, aby si opatril nutnou potravu. Naucil se spa t ve vzduchu, udrzovat smer ve vetru vanoucım v noci od pevniny a urazit mezi soumrakem a svıta nım [sto mil|dvestepadesa t kilometr˚]. Dıky vnitrnı sebekontrole doka zal lútat v hustú morskú mlze nebo se vznúst az do oslnujıcıho jasna nad nı– to vs echno ve chvıli, kdy ostatnı rackovú necinnepres lapovali na brehu a tupezırali do mlhy a des te. Naucil se lútat a cena, jakou za to zaplatil, mu nevadila. Jonathan Racek pris el i na to, ze nuda, strach a vztek zkracujı rack˚m zivot s protoze se jich sa m zbavil, dozil se opravdu vysokúho veku.

Smrt Prileteli vecer a zastihli Jonathana, jak v klidu a mıru krouzı po svú milovanú obloze. Oba rackovú, kterı se zcistajasna objevili vedle jeho krıdel, svıtili cistotou jako hvezdy a jejich za re neznea pra telsky osvetlovala temnou noc. Nejkra snejs ı vs ak na nich bylo umenı, s nımz leteli; jejich letky se pohybovaly presne[palec|tri centimetry] od s picky Jonathanovych krıdel. Jonathan je mlcky podrobil zkous ce, v nız za dny racek jes teneobsta l. Prohnul krıdla a snızil rychlost na [pouhou mıli|pouhy kilometr], az se túmer zastavil. Oba za rivı pta ci udelali totúz a presne zachovali mısto ve formaci. V uka zkovúm lúta nı se tedy vyznali! Jonathan pritiskl krıdla k telu, zvra til se a pres el do stremhlavúho letu rychlostı [sto devadesa ti mil|trı set kilometr˚] za hodinu. R ıtili se za nım v bezvadnú formaci. Nakonec v plnú rychlosti pres el do dlouhúho vertika lnıho pomalúho vykrutu. Udelali s usmevem totúz! Vra til se k vodorovnúmu letu, chvıli mlcel a nakonec promluvil: Kdo vlastnejste?ť Patrıme takú k tvúmu Hejnu, Jonathane. Jsme tvı bratri.ťMluvili rozhodnym a klidnym to nem. Pris li jsme ti uka zat cestu do vets ıch vys ek, dovedeme tedom˚.ť Ja ale za dny domov nema m. Ani Hejno. Jsem Psanec. Navıc pra veletıme na samúm vrcholu Velkúho horskúho vetru. Vys nez ubohych [pa r set stop|pa r desıtek metr˚] svú telo nevynesu.ť Ale vyneses , Jonathane. Proto ses prece ucil. Jednu s kolu ma s za sebou a teů zacnes jinou.ť Jonathana cely zivot prova zely za blesky pozna nı, ale teprve teů se mu rozsvıtilo. Majı pravdu. Da se prece lútat rychleji a takú je cas jıt dom˚. Naposledy se rozhlúdl po obloze i po na dhernú strıbritú zemi, nad nız se toho tolik naucil. M˚zeme vyrazit,ťrekl nakonec. A Jonathan Livingston Racek vzlútl se dvema hvezdnymi racky a zmizel na naprosto temnú obloze.

Nebe Pr ivıtanı Tak tohle je tedy nebe, napadlo ho a musel se sa m sobesma t. Posuzovat nebe v okamziku, kdy se k nemu racek teprve vzna s ı, se jaksi nehodı. Pris el ze Zeme, doprova zen dvema skvelymi racky, a vznesl se nad mraky. Vs iml si, ze jeho vlastnı telo zacına svıtit podobnejako oni. Mlady Jonathan Racek, ktery odjakziva zil za jeho zlatavyma ocima, z˚stal, jak byl, ale vnejs ı podoba se mu zmenila. Pora d to bylo telo racka, ale umelo lútat mnohem lúpe nez to starú. Stacilo polovicnı usilı a letel dvakra t tak rychle jako za nejleps ıch dn˚ na Zemi! Perı mel svıtivebılú, krıdla hladka a bezvadna jako pla tky vyles tenúho strıbra. S gustem se s nimi zacal seznamovat, sverovat jim svou sılu. Pri [dvou stech padesa ti mılıch|ctyr stech kilometrech] za hodinu cıtil, ze se blızı maxima lnı rychlosti, jakou doka ze vyvinout pri vodorovnúm letu. Kdyz dosa hl [dvou set sedmdesa ti dvou mil|ctyr set triceti osmi kilometr˚] za hodinu, napadlo ho, ze rychleji to uz asi nep˚jde, a byl trochu zklama n. I novú telo melo hranice moznostı. Letel sice rychleji nez kdykoliv predtım, ale presto narazil na hranici, kterou bude muset prekonat a pri tom se pora dnezapotı. Pomyslel si, ze v nebi by za dna omezenı byt nemela. Mraky se roztrhaly, pr˚vodci mu popra li s Žastnú prista nı as rozplynuli se v rıdkúm vzduchu. Jonathan letel nad morem smerem k rozeklanúmu skalnatúmu pobrezı. Nad utesy se vzna s elo jen pa r rack˚. Daleko na sever, nad samym obzorem, poletovalo nekolik dals ıch, novú konciny, novú mys lenky, novú ota zky. Proc je tu tak ma lo rack˚? V nebi by jich prece mela byt hejna. Proc na me najednou padla takova unava? Rackovú v nebi prece nemajı byt unaveni a nikdy nespı. Kde tohle vs echno slys el? Vzpomınky na zivot na Zemi se mu pomalu zacaly vytra cet z pameti. Na Zemi se samozrejmenaucil spoustu vecı, ale jednotlivú detaily uz videl jakoby v mlze ” rvou se tam zrejmeo potravu a udelali z neho Psance. Nad pobrezım mu beze slov priletelo vstrıc dvana ct rack˚. Vytus il, ze ho ra di vidı a ze je tady

-6doma. Byl to jeho slavny den ” den, na jehoz svıta nı si uz nepamatoval. Nasadil na prista nı na pla zi, ma val krıdly, aby se zastavil [palec|dva centimetry] nad zemı, a pak mekce dosedl do pısku. Ostatnı rackovú prista li kolem neho, jenomze za dny pri tom nepohnul krıdlem. S rozepjatymi svıtivymi krıdly se dali una s et vetrem a potom nejak pohnuli perım a zastavili se presne v okamziku, kdy se nozickami dotkli pısku. Byla to skvela technika, ale Jonathan byl prılis unaveny a nemohl si ji hned na mıstevyzkous et. Nerekl ani slovo a usnul vestoje. V na sledujıcıch dnech si Jonathan overil, ze se o lúta nı musı naucit nejmúnetolik vecı jako v predes lúm zivote. Jenomze jinak. Zde byl mezi racky, kterı uvazovali jako on. Pro vs echny bylo v zivotenejd˚lezitejs ı usilovat o dokonalost (a takú jı dosa hnout) v tom, co meli nejradeji, v lúta nı. Byli to do jednoho samı skvelı rackovú, kterı tra vili denneprakticky vs echen cas lúta nım a na cvikem vrcholnú leteckú akrobacie. Jonathan si dlouho nevzpomnel na svet, odkud pris el, na mısto, kde zije Hejno zavırajıcı oci pred pozitkem z lúta nı, protoze ma v hlavejen samou honbu za potravou. Ale obcas ” treba jen na zlomek vteriny ” mu hlavou bleskla vzpomınka. Jednou se to stalo, kdyz odpocıval se svym instruktorem na pla zi. Meli za sebou rannı lekci kopanych vykrut˚ se slozenymi krıdly. Kam se vs ichni podeli, Sullivane?ťzeptal se tis e, protoze uz ovla dal telepatii, s nız se tito rackovú dorozumıvali mısto obvyklych skrek˚. Proc na s tu nenı vıc? Tam, odkud jsem pris el, byla– ť – spousta rack˚, tisıce a tisıce. Ja vım,ťSullivan zavrtel hlavou. Na to ti m˚zu rıct jen jedinú. Ty jsi, Jonathane, vyjimecny prıpad, jeden z milio nu. Vets ina z na s se sem propracovala velice nama have. Putovali jsme z jednoho sveta do druhúho, ktery se od prvnıho prılis nelis il, hned jsme zapomınali, odkud pricha zıme, a v˚bec jsme se nestarali, kam smerujeme, protoze jsme zili jen pro prıtomnou chvıli. Dovedes si predstavit, kolika zivoty jsme museli projıt, nez na s v˚bec napadlo, ze zivot znamena vıc nez jıdlo, boj nebo moc v Hejnu? Mozna tisıc, mozna deset tisıc takovych existencı! Potom dals ı stovka zivot˚, nez na m zaclo svıtat, ze existuje cosi jako dokonalost, a dals ı stovka, nez jsme pris li na to, ze smyslem nas eho zitı je tu dokonalost najıt a jes teji zdokonalit. Tohle pravidlo ostatneplatı i tady: prıs tı zivot si volıme tım, co se naucıme v tomto. Kdyz se nic nenaucıs , bude to stejnú, stejna omezenost a olovo na nohou.ť Rozta hl krıdla a obra til se tva rı proti vetru. Ty ses ale, Jonathane, naucil tolik vecı najednou, ze ti na cestu sem stacil jediny zivot.ť A uz byli oba zase ve vzduchu a trúnovali. Prudkú vykruty ve formaci byly obtıznú, protoze polovinu casu musel Jonathan premys let s hlavou dol˚, menit prohnutı krıdel a navıc peclivesledovat kazdy pohyb instruktora. Zkusıme to znovu,ťopakoval dokola Sullivan. Znovu a znovu.ťKdyz nakonec rekl, ze je spokojen, zacali nacvicovat obra cenú premety.

C ang Jednou vecer se vs ichni rackovú, kterı zrovna nelútali, shroma zdili na pısku a o cemsi premys leli. Jonathan sebral ves kerou odvahu a pristoupil ke Stars ımu rackovi, ktery se pry brzy mel odebrat na dals ı svet. Cangu– ťrekl nervo zne. Stary racek se na nej neprıvetivepodıval a odpovedel: Copak, chlapce?ťSta rı ho neoslabilo, naopak zocelilo: doka zal predehnat kazdúho racka a znal veci, kterú se ostatnı s obtızemi teprve ucili. Cangu, v tomto svetenenı nebe, viů ?ť Stars ı racek, oza reny mesıcem, se pousma l a rekl: Ty uz se zase ucıs , Jonathane.ť Co bude tedy da l? Kam vlastnesmerujeme? Je v˚bec nejakú nebe?ť Nenı. Nebe nenı mısto. Nebe znamena byt dokonaly.ťStars ı racek se odmlcel a pak dodal: Ty umıs lútat rychle, nebo snad ne?ť Mne– mnese rychlost moc lıbı,ťodpovedel Jonathan. Byl ota zkou zaskocen, ale za roven mu lichotilo, ze si ho stars ı racek vs iml. Nebi se priblızıs , jakmile dosa hnes dokonalú rychlosti. Neznamena to, ze bys musel lútat tisıc nebo milio n [mil|kilometr˚] za hodinu, ani nenı treba dosa hnout rychlosti svetla. Protoze kazdú cıslo je omezenı a dokonalost nezna mezı. Dokonala rychlost, chlapce, je v prekona va nı mezı.ť Cang se beze slova vznesl a ve zlomku vteriny ho videli nad vodou, padesa t [yard˚|metr˚] daleko. Pak opet zmizel a ve zlomku vteriny byl zpa tky vedle Jonathana. Je to vlastnelegrace,ťrekl mısto komenta re. Jonathan se nestacil divit. Na nebe se uz zapomnel zeptat. Jak to doka zes ? Jaky je to pocit? Jak daleko doletıs ?ť Doletıs do kazdú doby a na kazdú mısto, kam chces ,ťodpovedel Stars ı racek. Ja se dostanu, kam chci a kdy chci.ťZahledel se do more a pokracoval. Je to divnú. Rackovú, kterı rads i cestujı, nez aby

-7se zdokonalovali, postupneprestanou lútat a nikam se nedostanou. Ti, kdo si odreknou cestova nı a radeji se zdokonalujı, dosa hnou cıle okamzite. Pamatuj si, Jonathane, nebe nenı mısto ani doba, protoze na mıstea case vlastneneza lezı. Nebe je– ť M˚zes menaucit lútat, jako lúta s sa m?ťnalúhal nedockavy Jonathan, fascinova n predstavou, ze stanul tva rı v tva r dals ımu nezna múmu, jemuz m˚ze prijıt na kloub. Samozrejme, ma s -li sa m za jem.ť A jaky! Kdy zacneme?ť Jestli chces , treba hned.ť Chci umet takhle lútat,ťvyhrkl Jonathan a v ocıch mel zvla s tnı svit. Co ma m delat, povez!ť Cang mluvil pomalu a bedlivemladúho racka pozoroval. Chces -li lútat rychle jako mys lenka, aŽje to kamkoli, musıs si hned na zaca tku uvedomit, zes uz priletel– ť Podle Canga byla podstata veci v tom, ze se Jonathan musı prestat povazovat za zajatce tela, jehoz krıdla majı zhruba metrovú rozpetı a kterú snese vykon, jaky je moznú zaznamenat na obycejnú mape. Mel by pochopit, ze jeho prava podstata, dokonala jako nenapsanú cıslo, zije za roven v celúm prostoru a case.

Pr esun Jonathan se zakousl do pra ce; trúnoval denne, zacınal pred usvitem a koncil az po p˚lnoci. Ale aŽ se snazil sebevıc, nepostoupil dopredu ani o krok. Zapomen na vıru!ťopakoval mu obcas Cang. Nepotrebovals ji, kdyz ses ucil lútat, musel jsi pochopit podstatu lúta nı. Teů to ma s stejnú. Zkus si to znova– ť Jednoho dne, zrovna kdyz sta l na brehu a zavıral oci soustredenım, Jonathanovi svitlo a pochopil, jak to Cang myslı. Je to presnetak. Ja prece jsem dokonaly racek, ktery se neleka za dnych omezenı!ť Radost, ktera ho zaplavila, ho az s okovala. Dobre!ťrekl mu Cang a v jeho hlase znelo vıtezstvı. Jonathan otevrel oci. Sta l se Stars ım rackem na uplnejinúm morskúm pobrezı. Stromy rostly az k samúmu mori, nad hlavami jim zhnula dvestejnezluta slunce a byli uplnesami. Podstatu jsi uz pochopil,ťozval se Cang, ale bude to chtıt jes tetrochu praxe– ť Jonathan byl cely zkoprnely. Kde to jsme?ťzeptal se. Stars ı racek, na kterúho nezna mú prostredı neudelalo sebemens ı dojem, se odmıtal zabyvat podrobnostmi. Zrejmejsme na nejakú planete, ktera ma zelenou oblohu a mısto slunce dvojitou hvezdu.ť Jonathan zaskrehotal nads enım ” poprvú od tú doby, co opustil Zemi. ONO TO JDE!ť Samozrejmeze to jde,ťodpovedel Cang. kdyz vıs , co dela s , tak ti vzdycky vs echno vyjde. A teů k tú praxi– ť

Odchod Kdyz se vra tili, byla uz tma. Ostatnı rackovú hledeli na Jonathana s uzasem ve zlatych ocıch ” vzdyŽvideli, jak zmizel odnekud, kde zil tak dlouho. Nemohl vydrzet prıval gratulacı, jimiz ho zahrnovali. VzdyŽjsem tady nova cek! Pouhy zaca tecnık! Ja se prece musım ucit od va s!; Tomu neverım, Jonathane,ťnesouhlasil Sullivan sedıcı hned vedle neho. Za deset tisıc let jsem nepotkal racka, ktery by mel mens ı strach z ucenı nez ty.ťHejno se ztis ilo a Jonathan nevedel rozpaky kam s krıdly. M˚zem se pustit do za pasu s casem, jestli ma s chuŽ,ťnavrhoval Cang, abys umel lútat do minulosti i do budoucnosti. Potom teceka to nejtezs ı, nejpronikavejs ı a za roven nejzvla s tnejs ı ze vs eho. Pak budes schopen zacıt pozna vat smysl dobroty a la sky.ť Uplynul mesıc ” aspon mu to tak pripadalo ” a Jonathan se ucil neobycejnerychle. Vzdycky mu vs echno s lo rychle na za kladeobycejnú zkus enosti, ale teů , kdy se stal mimora dnym za kem samúho Stars ıho racka, pohlcoval novú mys lenky jako nejaky aerodynamicky opereny pocıtac. Jednoho dne vs ak Cang zmizel. Klidnese vs emi hovoril, naba dal je, aby nikdy neprestali s ucenım a trúninkem a aby se neusta le zdokonalovali v cha pa nı dokonalúho neviditelnúho principu ves kerúho zitı. Zatımco k nim promlouval, jeho perı se sta valo jasnejs ı a jasnejs ı a nakonec za rilo tak pronikave, ze vs ichni rackovú museli zavrıt oci. Jonathane,ťrekl ” a byla to jeho poslednı slova ” musıs se pora d ucit mıt ra d.ť Kdyz doka zali znovu otevrıt oci, byl Cang pryc. Dny ubıhaly a Jonathanovi se sta le casteji vynorovali vzpomınky na Zemi, odkud pris el. Kdyby znal desetinu, a treba i setinu vs eho, co zna teů , jaky by to byval zivot! Sta l v pısku a vrtalo mu hlavou, jestli by se tam nenas el treba jen jeden jediny racek, ktery by ra d prekrocil meze vlastnıch moznostı, ktery by pochopil smysl letu smerujıcıho k necemu jinúmu nez k uchopenı kousku chleba vyhozenúho z ryba rskú lode. Treba mezitım nekdo rekl nahlas pravdu a oni ho za to vyhnali z Hejna. Zkra tka, cım

-8vıc se Jonathan zdokonaloval v dobrotea cım vıc se snazil proniknout k podstatela sky, tım vıc touzil po na vratu na Zem. Zatım sice zil v samote, ale presto byl rozenym ucitelem a la sku chtel da vat najevo tım, ze by se o pravdu, jakou sa m nalezl, rozdelil s rackem touzıcım po prılezitosti jak pravdu zahlúdnout, ale na vlastnı oci! Sullivan, ktery umel lútat rychlostı mys lenky a ucil to umenı druhú, nebyl prılis nads en. Uz teodtamtud jednou vyhnali. Proc si myslıs , ze by nektery z rack˚, kterú jsi za svych cas˚ znal, teů najednou projevil za jem o tvú ucenı? Zna s prece starú overenú prıslovı: Nejda le vidı racek, ktery vzletne nejvys. Rackovú, od nichz si pris el, posta vajı na brehu, kricı a perou se mezi sebou. K nebi majı tisıc [mil|kilometr˚] ” a ty si najednou prijdes s tım, ze jim uka zes nebe z mısta, na nemz drepı! VzdyŽsi nevidı ani na s picku krıdla! Z˚stan tady, poma hej nova ck˚m, kterı doka zou pochopit, co jim rıka s .ťOdmlcel se a za chvıli dodal. Kde bys byl, kdyby se Cang byl vra til do svych starych svet˚?ť Poslednı argument byl za vazny. Sullivan mel pravdu. Nejda l vidı racek, ktery vzletne nejvys. Jonathan tedy z˚stal a ucil nova cky. Byli to samı bystrı a dobrı za ci. Jenomze se neodbytne vracela ta stara mys lenka: co kdyz se na Zemi najde pa r rack˚, kterı se takú doka zou ucit? Kdyby k nemu Cang priletel v den, kdy ho vyhnali z Hejna, mohl byt dnes mnohem da l! Musım se vra tit, Sullivane,ťrozhodl se nakonec. Tvı za ci si vedou skvele a sami ti doka zou privúst dals ı nova cky.ť Sullivan si povzdechl, ale neodporoval. Bude se mi po tobestyskat.ťTo bylo vs e, co rekl. Ze se nestydıs !ťvycetl mu Jonathan. Jak m˚zes neco takovúho rıct! O co se dnes a denne pokous ıme? Jestli nas e pra telstvı za visı na mıstea casu, tak je sami v den, kdy prostor a cas prekona me, znicıme! Jestlize ale prekona me prostor, zbude na m pouhú zde. Jestli prekona me cas, zbude na m pouhú teů . Nemyslıs , ze bychom se presto mohli pa rkra t setkat pra venekde mezi tım zde a teů ?ť Sullivan se musel usma t. Ty jsi kus bla zna! Jestli nekdo doka ze rack˚m na Zemi otevrıt oci, aby videli na vzda lenost tisıce [mil|kilometr˚], bude to jedineJonathan Livingston Racek.ťSullivan sklopil hlavu a hledel uprenedo pısku. Na shledanou, kamara de.ť Na shledanou, Sullivane. Jes tese uvidıme.ťA Jonathan si vybavil velkú hejno rack˚ na brezıch jinú doby a s jistotou zkus enúho mozku vedel, ze nenı pta k z kostı a perı, ale dokonala idea svobody a letu, kterou neomezuje v˚bec nic.

Fletcher psancem Fletcher Lynd byl mezi racky jes temladık, ale uz si od Hejna uzil tolik ustrk˚ a nespravedlnosti, ze se o tom jinúmu rackovi ani nesnilo. AŽsi rıkajı, co rıkajı,ťmyslel si da l svú, jes tekdyz letel na vzda lenú utesy a zemeza za dy ztra cela pevnú obrysy. Lúta nı prece nenı jen obycejnú pla ca nı krıdly sem a zase tam. To doka ze kazdy– koma r! Zkusım si z legrace jeden vykrut pres krıdlo kolem Stars ıho a hned je ze mePsanec! Copak jsou slepı? Copak jim nedojde, jak bude prima, az se naucıme pora dnelútat? AŽsi delajı, co chtejı. Ja jim uka zu, co je to lıta nı! Kdyz na tom trvajı, budu stoprocentnı psanec. Nakonec toho budou sami litovat– ť V hlavese mu ozval nezna my hlas, byl sice velmi prıvetivy, ale presto ho vydesil, az se mu zapletla krıdla a div se nezrıtil. Nesuů je tak prısne, Fletchere. Kdyz tevyhnali, ublızili predevs ım sobea jednou na to sami prijdou. Uvidı, co ty uvidıs uz dnes. OdpusŽjim a rads i jim pomoz, aby se jim otevrely oci.ť Palec od Fletcherova pravúho krıdla letel bıly racek, nejjasneji bıly ze vs ech na svete; aniz pohnul púrem, vzna s el se rychlostı, ktera se blızila Fletcherovu maximu. Mladúho racka se na okamzik zmocnil naprosty zmatek. Co se deje? Zbla znil jsem se? Nebo jsem umrel? Co to ma znamenat?ť V mozku mu vs ak tichym a klidnym to nem promlouval hlas trvajıcı na odpovedi. Fletchere Lynde Racku, chces umet lútat?ť ANO! CHCI UME T LŤ TAT!ť Fletchere Lynde Racku, touzıs po lúta nı tolik, ze bys doka zal opustit Hejno, ucit se a jednou se k nim vra tit, abys jim pomohl zbavit se zaostalosti?ť Túto na dhernú a zkus enú bytosti se nedalo lha t, aŽbyl Fletcher sebevıc pys ny a urazeny. Chci,ťhlesl sotva slys itelne. V tom prıpade, Fletchere,ťrekl mu ten oslnivy pta k prıvetive, zacneme od vodorovnúho letu– ť

Ucenı Fletcher Jonathan pomalu krouzil nad Vzda lenymi utesy a sledoval, jak si vede jeho za k. Fletcherovi s lo lúta nı skoro jako po ma sle. Byl silny a pritom lehky a rychly, ale nejd˚lezitejs ı bylo, ze se hnal do

-9ucenı jako divy. Tamhle se zrovna rıtı, rozma znuta s eda skvrna vybırajıcı stremhlavy let, rıtıcı se kolem instruktora rychlostı [sto padesa ti mil|dvestepadesa ti kilometr˚] za hodinu. Bez prechodu se pokous ı o s estna ctina sobny vertika lnı pomaly vykrut, obraty pritom pocıta nahlas. – osm– devet– deset– vidıs , Jonathane, nevydrzım s rychlostı– jedena ct– chci tak ostrú zvraty, jako ma s ty– dvana ct– nejde mi to– trina ct– ty tri poslednı– uz nema m– ctr– krach!ť Fletcher uz figuru nedokoncil. Cıtil se o to h˚r, ze ho neuspech priva del k zurivosti. Zvra til se na hrbet, zacal se propadat a pritom rotoval kolem svú osy; nakonec [sto stop|tricet metr˚] pod urovnı instruktora pa d zvla dl. Sotva popadal dech. Marıs se mnou cas, Jonathane! Jsem neschopny pitomec! Zkous ım to pora d dokola, a pora d nic!ť Jonathan se na nej podıval a prikyvl. Dokud budes mıt tak tvrda krıdla, tak to nikdy nezvla dnes , to je jasnú. Hned na zaca tku jsi ztratil [ctyricet mil|s edesa t pet kilometr˚] z rychlosti! Musıs krıdla ovla dat uplnelehce! Pevne, ale lehce, rozumıs ?ť Snesl se k mlads ımu rackovi. Pojů , zkusıme si to spolecne. Pozor na to vzepjetı. Chce to hladky, plynuly zaca tek.ť

Dals ızaci Uplynuly tri mesıce a Jonathan uz mel s est dals ıch za k˚, samú Psance, kterı horeli zvedavostı, co je to za novinku to lúta nı pro radost z letu. Pro vs echny ale bylo snazs ı prakticky nacvicovat lúta nı, s pochopenım skrytych prıcin uz to bylo hors ı. Kazdy z na s je ve skutecnosti vtelenım ideje velkúho racka, nicım neomezenú mys lenky svobody,ť vysvetloval jim Jonathan po vecerech na brehu, a presnú lúta nı je krok, jımz se priblizujeme vyja drenı nas ı skutecnú podstaty. Vs echno, co na s omezuje, musıme odhodit stranou. Proto se pora d vracıme k trúninku rychlosti, pomalúmu plachtenı i akrobacii– ť – za ci pritom obvykle usnuli unavou. Praxe se jim lıbila, protoze to bylo neco rus núho a vzrus ujıcıho a protoze jim poma hala hasit zızen po pozna nı. Ani jeden vs ak ” ani Fletcher ” nedoka zal pochopit, ze let mys lenek m˚ze byt stejnerea lny jako pohyb vetru a perı. Celú vas e telo, od jednoho konce krıdla po druhy,ťopakoval jim Jonathan jindy, nenı nic jinúho nez vas e vlastnı mys lenka, vtelena do tvaru, jaky jste schopni vnımat. Zlomte retez svúho mys lenı a spadnou z va s retezy vlastnıho tela– ťAŽse vs ak snazil, jak chtel, znelo jim to jako hezka poha dka a o to vıc se jim chtelo spa t. Teprve za mesıc Jonathan prohla sil, ze nastal cas vra tit se k Hejnu. Jes tene!ťvykrikl Henry Clavin Racek. Oni o na s nestojı! VzdyŽjsme Psanci! Nem˚zeme se prece vnucovat nekam, kde na na s nejsou zvedavı!ť M˚zeme jıt, kam chceme, a ma me moznost byt, kym sami chceme,ťodpovedel Jonathan, odlepil se od pısku a zamıril na vychod, smerem k mıst˚m, kde zilo Hejno. Za ci chvıli nevedeli, co si majı myslet, protoze podle Za kona se Psanec k Hejnu nikdy nevracı a ten za kon za deset tisıc let nikdo neporus il. Za kon pravı: z˚stan, Jonathan rıka : jdi. Sa m byl uz [mıli|kilometr] od brehu. Jestli budou jes techvilku va hat, vra tı se k nepra telskúmu Hejnu sa m. Kdyz nepatrıme k Hejnu, tak se tım za konem rıdit nemusıme,ťprohla sil sebevedomeFletcher. Navıc, jestli dojde k boji, bude na s treba spıs tam nez tady.ť A tak onoho ra na priletelo od za padu osm rack˚ tvorıcıch dvojity kosoctverec, krıdlo vedle krıdla. Rychlostı [stopetatricet mil|dvestepatna ct kilometr˚] za hodinu preleteli nad pla nı, kde se konaly porady Hejna, Jonathan v cele, Fletcher letel hladce vpravo a Henry Clavin se tuzil ze vs ech sil vlevo. Pak cela formace pomalu zahnula vpravo– jako jeden racek– vyrovnanı– a vıtr se do nich do vs ech opıral. Kazdodennı kriky a ha dky v hejneumlkly, jako by jejich formace byla obrovsky n˚z, a osm tisıc raccıch ocı bez mrknutı sledovalo, co se bude dıt. Vs ech osm rack˚ se jeden po druhúm prudce zvedlo do loopingu a pak pomalu, div ne krokem na mısteprista lo v pısku. Jonathan zacal ” jako by podobny vykon byl necım beznym ” se svymi pripomınkami. Predevs ım,ťrekl s ironickym us klebkem, jste se trochu opozdili s nasazenım– ť Hejno sedelo jako zasazenú bleskem. VzdyŽto jsou Psanci! Jak to, ze se vra tili! A ta mhleten– to snad nenı moznú! Fletcherova predpoveů stretnutı ztroskotala na zmatku, jemuz Hejno propadlo. No dobre, mozna ze to jsou opravdu Psanci,ťprohla sil jeden z mlads ıch rack˚, ale kde se naucili tak senzacnelıtat?ť Trvalo skoro hodinu, nez ke vs em prıslus nık˚m Hejna pronikl rozkaz Stars ıho racka, aby vetrelce ignorovali. Racek, ktery promluvı s Psancem, se sa m vyradı ze spolecnosti. Racek, ktery zavadı o Psance pohledem, porus uje za kony Hejna.

- 10 Od tú chvıle videl Jonathan jen s edú hrbety, ale zrejmeto na nej nep˚sobilo. Pokracoval v lekcıch prımo nad pla zı porad a poprvú nutil za ky, aby ze sebe vyda vali opravdu vs echno. Martine!ťrozlúhal se jeho hlas po obloze. Tvrdıs , ze umıs pomalu plachtit, ale to bys musel nejdrıv doka zat! Zkus to. LET!ť V klidnúm mrnousovi Martinu Williamu Rackovi hrklo, ze s nım instruktor nenı spokojen, a brzy se z neho stal mistr plachtenı. Doka zal prohnout krıdla tak, ze se v sebemens ım va nku bez jedinúho ma vnutı krıdlem doka zal vznúst do oblak a zase prista t v pısku. Charles Ronald Racek podobnedosa hl ve Velkúm horskúm vetru vys ky [ctyriadvaceti tisıc stop|sedmi tisıc trı set metr˚]. Vra til se cely promodraly chladem a rıdkym vzduchem, trochu oma meny a za roven s Žastny, pevnerozhodnut zkusit to zıtra jes tevys . Fletcher mel ze vs ech nejradeji akrobacii. Zvla dl vysneny s estna ctina sobny vertika lnı pomaly vykrut a druhy den doka zal dokonce trojna sobnou vyvrtku; perı se mu pritom blyskalo nad pla zı, odkud ho kradmo pozorovala spousta ocı. Jonathan se nehnul od svych za k˚, pora d neco predva del, doporucoval, opravoval a rıdil. Lútal s nimi v noci, v mracıch, i v bourıch, protoze ho to bavilo, zatımco Hejno nicemnepoposeda valo po zemi. Kdyz prestali lútat, odpocıvali na pısku a obcas poslouchali Jonathana pozorneji. Mel sice vs elijakú potrhlú na pady, kterym nerozumeli, ale na druhú stranemel spoustu docela zajımavych postreh˚. Mesıc po Na vratu to jeden z nich nevydrzel a verejnepoza dal, aby se takú mohl zacıt ucit lútat. Terrence Lowell Racek se tımto cinem vyradil ze spolecnosti; stal se z neho za roven Psanec a Jonathan˚v osmy za k. Prıs tı noc se do Hejna pribelhal Kirk Maynard Racek, vlekl za sebou nozicku i levú krıdlo a pred Jonathanem se doslova zhroutil. Pomoz mi,ťprosil tichym hla skem, jako by umıral. Ja bez lıta nı nem˚zu byt– ť Tak pojů ,ťvyzval ho Jonathan. Odlep se se mnou od zemea zacnem.ť Ty mi nerozumıs . Ma m s patnú krıdlo. Nedoka zu jım pohnout.ť Maynarde, ma s svobodnou volbu byt sa m sebou, svym pravym ja , teů a tady, nic ti nem˚ze zabra nit v rozletu. Takovy je za kon Velkúho racka, za kon, ktery opravdu platı.ť Tak ja podle tebe m˚zu lıtat?ť Tvrdım, ze ma s moznost volby.ť Kirk Maynard jakoby ma vnutım, bez sebemens ı na mahy rozepjal krıdla a vznesl se do temnú noci. Vzbudil Hejno, protoze z vys ky [peti set stop|sto padesa ti metr˚] ze vs ech sil kricel: Muzu lıtat! Slysıte! MU ZU LITAT!ť Za svıta nı se kolem za k˚ kupilo nejmúnetisıc rack˚, okukujıcıch zvedaveMaynarda. Bylo jim jedno, jestli je nekdo vidı ” poslouchali, co Jonathan rıka , a snazila se jeho slova pochopit. Mluvil o prostych vecech ” o tom, ze racek se ma naucit lútat, ze podstatou osobnosti je svoboda, ze vs echno, co tuto svobodu omezuje, musı byt odstraneno, aŽje to povera, ritua l nebo neco podobnúho. Odstranit, rıka s ,ťozval se hlas z davu, a co kdyz je to Za kon Hejna?ť Pravú za kony jsou pouze ty, kterú vedou ke svobode,ťodpovedel mu Jonathan. Vs echny ostatnı jsou fales nú.ť Jak m˚zeme umet lıtat jako ty?ťozval se dals ı racek. Ty jsi mimora dny prıpad. Nadany a vyvoleny.ť Podıvejte se na Fletchera! Nebo Lowella! Charlese Ronalda! Jsou stejnı jako vy nebo ja . Nic mimora dnúho ani nadprirozenúho na nich nenı. Jediny, zato podstatny rozdıl je v tom, ze zacali cha pat, cım jsou, a zacali se ucit.ť Vs ichni za ci az na Fletchera se zacali nervo zneos ıvat. Do tú chvıle necha pali, co vlastnedelajı. Den po dni zvedavc˚ pribyvalo. Nekterı kladli ota zky, jinı zacali Jonathana zboznovat a dals ı se mu posmıvali.

Zbozs te nı V Hejnu se vykla da , ze asi budes syn Velkúho racka,ťozna mil Jonathanovi jednou po ukoncenı hodiny pokrocilú praxe Fletcher. A jestli ne, tak jsi predbehl svou dobu o tisıc let.ť Jonathan si povzdechl. Takhle se musı platit za nepochopenı. Buů z tebe udelajı boha nebo ů a bla. Co si myslıs ty, Fletchere? Myslıs , ze jsme predbehli dobu?ť Dlouho nic. Ticho. Takhle se prece mohl naucit lúta, kdo chtel, odjakziva, to nema s dobou nic spolecnúho. Mozna ze jsme predbehli mo du nebo pr˚mer.ť To uz samo neco znamena ,ťozval se [Jonathan|Fletcher] a zvra til se na za da a plachtil. Je to o moc leps ı nez predbehnout vlastnı dobu.

- 11 -

Fletcherova smrt Stalo se to presneza tyden. Fletcher predva del skupinenovych za k˚ nekterú prvky lúta nı vysokymi rychlostmi. Zrovna vybral stremhlavy let ze [sedmi tisıc stop|dvou tisıc metr˚] ” proletel nad pla zı jako dlouhy s edy blesk ” a vtom mu zkrızilo cestu mla de, kterú se poprvú vzneslo a volalo jes temaminku. Fletcher se musel vyhnout ve zlomku vteriny. Strhl sa m sebe prudce doleva a rychlostı [dvestemil|tri sta dvacet kilometr˚] vletel prımo do zulovúho utesu. Jakoby obrovskou zavrenou branou vstoupil do jinúho sveta. Kdyz narazil do ska ly, zaplavil ho strach, s ok a cerna tma a pak uz se jen vzna s el po nezna mú obloze. Zacal pomalu zapomınat, mel strach, byl smutny a cehosi mu bylo lıto, stras livelıto. Ozval se v nem stejny hlas, jaky slys el v den, kdy se setkal s Jonathanem. Jde o to, Fletchere, ze se sva omezenı snazıme prekona vat postupne, v urcitúm ra du. Prolúta va nı ska lou prijde na porad az nekdy pozdeji.ť Jonathane!ť R ıka se taky, ze jsem syn Velkúho racka,ťpoznamenal instruktor sus e. Co tu dela s ty? Ten utes! Poslys – ne– neumrel jsem na hodou?ť No tak, Fletchere. Premys lej. Kdyz se mnou mluvıs , tak asi nem˚zes byt mrtvy. Jenom jsi prekrocil mez svúho vedomı tros ku divoce. M˚zes si zase vybrat. M˚zes z˚stat tady a ucit se na zdejs ı urovni ” a ta je mimochodem o hodnevys s ı nez predtım ” anebo se m˚zes vra tit a pracovat s Hejnem. Chci zpa tky k Hejnu. Ma m tam prece novú za ky.ť Dobre, Fletchere. A nezapomen, co jsme si rıkali o vlastnım tele. Nenı nicım jinym nez mys lenkou– ť

D abel Fletcher zakroutil hlavou, rozta hl krıdla a otevrel oci. Sta l na upatı utesu, obklopen celym Hejnem. Jakmile se pohnul, rackovú zacali vyda vat skreky. Zije! Byl mrtvy a zije!ť Dotknul se ho s pickou krıdla! Vzkrısil ho! Je to syn Velkúho racka!ť Nenı! Sa m to popıra ! Je to ů a bel! DABEL! Pris el rozes tvat Hejno!ť Byly tam ctyri tisıce rack˚, vydes enych tım, co videli. Vykriky JE TO DABEL! Projely jejich radami jako orka n ocea nem. Oci jim zhnuly, zoba ky se zas picatily a vs ichni se hroziveblızili. Cis ela z nich smrt. Chtel bys, abychom radeji odleteli?ťzeptal se Fletchera Jonathan. Nebyl bych proti, kdybychom– ť Ani to nedorekl a byli [p˚l mıle|kilometr] od Hejna. Zoba ky se jim zakously do pra zdna. Cım to je,ťdumal Jonathan, ze nejtezs ı vec na sveteje presvedcit racka, aby byl svobodny? Aby se presvedcil sa m a vynalozil trochu usilı na trúnink. Proc je to tak tezkú?ť Fletcher se jes tenestacil vzpamatovat v novúm prostredı. Cos to s na mi provedl? Jak jsme se tu octli?ť Tak rekl jsi, ze chces utúct davu, nebo ne?ť Jiste, ale jak jsi to– ť Jako vs echno ostatnı. Chce to praxi.ť

Naslednık Do ra na se Hejno vzpamatovalo, ale Fletcher ne. Jonathane, vzpomına s si, jak jsi mi jednou vypra vel, ze ma me milovat Hejno natolik, abychom se k nemu vra tili a pomohli mu s ucenım?ť Pamatuju.ť Necha pu, jak m˚zes mıt ra d dav rack˚, kterı tepred chvılı chteli zabıt.ť O tohle prece v˚bec nejde. Nema s prece ra d nena vist ani zlo. Musıs to zkous et tak dlouho, az uvidıs opravdovúho racka, dobro v kazdúm z nich, a pom˚zes jim, aby si je uvedomili sami. Tohle ma m na mysli, kdyz mluvım o la sce. Kdyz si vyzkous ıs jak na to, je to legrace. Vzpomına s si naprıklad na jednoho divokúho mladúho racka, jmenoval se Lynd. Byl tenkra t novopeceny psanec, ochotny porvat se s Hejnem treba na smrt, jen aby si mohl zacıt budovat vlastnı peklo na Vzda lenych utesech. A dneska si pripravuje vlastnı ra j a jes tes tım poma ha celúmu Hejnu.ť Fletcher se podıval na instruktora a v ocıch se mu mihl strach. Ja ze bych je mel vúst? Jak to myslıs ? Ty jsi instruktor a nem˚zes odejıt!ť Proc ne? Copak nejsou jina Hejna s nejakymi Fletchery, kterı potrebujı pomoc vıc nez ten na s , ktery se uz dostal za cestu svetlem?ť Ja ? VzdyŽjsem jen obycejny racek a ty– ť

- 12 – jediny syn Velkúho racka nebo co?ťskocil mu ironicky do reci Jonathan a zahledel se na more. Uz menepotrebujes . Musıs sa m zacıt hledat, kazdy den trochu, skutecnúho racka Fletchera, ktery nezna za dnú omezenı. On je tv˚j ucitel. Musıs mu rozumet a musıs na nem pracovat.ť Ve zlomku vteriny byl Jonathan ve vzduchu, zacal se trpytit a rozplyvat ve svetle. NedopusŽ, aby o mnes ırili nejakú pitomosti, anebo aby ze medelali boha. Slys ıs , Fletchere! Jsem racek. Ma m ra d lúta nı, a to je vs echno– ť JONATHANE!ť Never svym ocım, Fletchere. Ukazujı na m jen nas i vlastnı omezenost. Dıvej se mozkem, hledej, co uz zna s , a tak se naucıs lútat.ť Trpyt zhasl. Jonathan se cely rozplynul ve vzduchu. Za nejaky cas Fletcher donutil sa m sebe vzlútnout a narazil na skupinu novych za k˚, zapa lenych pro prvnı lekci lúta nı. Hned na zaca tku si musıte uvedomit,ťsoukal ze sebe nama have, ze racek je nicım neomezena mys lenka svobody, podoba Velkúho racka a celú vas e telo, od jednoho konce krıdla po druhy, nenı nic jinúho nez vas e vlastnı mys lenka.ť Mladı rackovú po nem necha pavepokukovali. Tak uz prejdi k veci, mysleli si, tohle prece nenı na vod na looping. Fletcher si povzdychnul a zacal znovu. Tak teda– jak bych– no dobre,ťsoukal ze sebe a kriticky si je premeril. Zacneme vodorovnym letem.ťJakmile to rekl, uvedomil si, ze na Jonathanovi nebylo nic nadprirozenúho stejnejako na nem, na Fletcherovi. Tak podle tebe meze neexistujı, Jonathane, rıkal si v duchu. V tom prıpadese ale brzy vynorım z rıdkúho vzduchu na tvem brehu a predvedu ti pa r malickostı z lúta nı! Fletcher se nutil pred za ky do prısnosti, ale najednou je uvidel novyma ocima, takovú, jacı byli, a ackoli to trvalo jen okamzik, mel je za to ra d, moc ra d. R ıka s , ze meze neexistujı, Jonathane, pomyslel si a usma l se. Zacal sv˚j vlastnı za pas s ucenım.

Poznamka Kdyz jsem v detstvı objevil mezi koreny ve strzi nad Metujı hnızdo cervenky a potom jsem se, pritisknut k zemi, bez dechu dıval na ra dku drobnych kulicek perı, schoulenych k sobena vetúvce habru, kterú na matcin hlas jedna po druhú prelútaly do blızkúho krovı, tehdy snad poprvú jsem s mrazenım po tele vnımal, jak silne, cele jsme spojeni se vs ım zivym i nezivym okolo na s, pred na mi i po na s, vnımal jsem la sku k prirozenúmu, k prırode. S lúty rostla a objala vs echno moje kona nı. I clovek je prıroda, i jeho rozum, jeho nitro, jeho umenı, ale jen pokud se neutrhne svú prirozenosti. Umelú nem˚ze byt bez prirozenúho. Z prirozenosti se poeticky oblouk umenı zdviha , na vrcholu svú umnú klenby zaza rı, aby prirozenost noveosvıtil lidskym duchem a do prirozenosti se zase vracı, aby ji obrodil, omladil, ozivil, aby cloveku nezevs ednela. Je to, jakoby clovek s el, popleten a ubit vs ednostı, povzlútl, ocistil se a znova nabral lidskych sil a vra til se na zem a s el da l, cely radostny. To ocistnú povzlútnutı umoznuje pra veumenı. Snad pro tu schopnost povzlútnutıťjsem si tak zamiloval pta ky, lútajıcı tvory, zpıvajıcı kalenda r, ztelesnenı nas ı touhy po volnosti. Pri filmova nı na Ukrajinejsem se spra telil s nas ım tlumocnıkem, mladym moskevskym prekladatelem. Pri procha zka ch po zamrzlych voda ch okolo Charkova jsme spolu pozorovali ryba re, cekajıcı u der vysekanych v ledu a chlapce, lapajıcı po zp˚sobu starych pta cnık˚ hyly do sklopc˚. Chtel mi neco da t a dal mi knızku, kterou pra veprekla dal do rus tiny. Jonathana Livingstona Racka. Jejı autor, Richard David Bach, soucasnych American (nar. 1936), je za roven pilot, letecky instruktor, redaktor, spisovatel a otec dvou detı. V roce 1963 vys lo prvnı z jeho litera rnıch del: Cizinec na zemi, da le naprıklad Dvouplos nık (1966), Dar krıdel (1975) nebo nikdo nenı daleko (1980). Jonathan Livingston Racek vys el poprvú v roce 1970 a od tú doby je vyda va n, stejnejako dals ı Bachovy knihy, po celúm sveteznovu a znovu. Byl takú zfilmova n a je uva den v nas ich kinech. V Praze, uprostred Evropy, byl Racek Jonathan Livingston, po letu kolem sveta, poprvú uveden na jevis ti. Kdyz jsem knızku precetl, znovu jsem si uvedomil sılu onoho zivotoda rnúho spojenı cloveka s prırodou. Jsme prıroda sama, proto podobenstvı o racku Jonathanovi, o lidech”pta cıch, nenı nijak vzda lenú. Vola nı po naplnenı lidskúho zivota, po svobode, la sce a nena silnú lidskú sıle, takovúho vola nı nenı nikdy dost. A zvla s Ž, je-li zatajeno v soucasnú ba snickú pro ze, hodnú toho oslovenı.

- 13 Jonathanovi druhovú, poslovú onoho vola nı, mors tı racci bournı a strıbritı, prilútajı v zimei k na m, do vnitrozemskú Prahy. Az se z Novotnúho la vky zadıva te doprostred Vltavy, na zıdku v jezu staromestskych mlyn˚ nad Karlovym mostem, m˚zete je videt, tis e stojıcı v dunenı jezu, m˚zete videt jejich majesta tnı rozpetı krıdel a jejich uzasny let ” Jonathan, Sullivan, Kirk Maynard, Cang ” m˚zete slys et jejich pronikavú vola nı. Ale nejen tady, jejich vola nı se rozlúha vs ude tam, kde jsou lidú. Vladimır Matejcek